Re: Neskutečná slátanina

Štěpánko - nojo, někde ten zádrhel bude - každá mluvíme ze zkušenosti. Já sice taky neznám nikoho, kdo bere vážně konkrétně Prevíta, ale znám poměrně dost matek, které jsou přesvědčené, že dítě takhle uvažuje (a fakt nevím, jestli Prevíta četly nebo ne).
Stačí mi poměrně blízká kamarádka, která mě považuje za idiota, protože sidítě "nechám skákat po hlavě."
Poprvé mi to řekla, když jsem prožívala druhé šestinedělí (to se vyznačovalo tím, že jsem kojila ve dne po hodině, v noci po dvou cca 10 týdnů a začalo to v synových 3 měsících) a padala na hubu.
Dále pak mi měla za zlé, že u novorozeněte a kojence řeším nadýmání jinak než tím, že ho zavřu ve tmě v pokoji a nechám ho uřvat bolestí a hrůzou.
Stejně tak se mi vysmívala, proč řeším zuby atd. atd.
A není sama, kdo takhle mluví o výchově.

Jenže já mám prostě jinou výchovu. Pokud mimino řve, má k tomu důvod a nikdy se nejedná o prkotinu, i když se nám to tak může jevit.
Např. tou věčnou buzerací matky pro nic za nic (když se nenadýmá, není hlad, mokro, vlas v plíně aj.) trénuje pocit bezpečí a toho, že je máma nablízku. Všechno má svůj účel.

Jenže jiná má známá to považuje za rozmazlenost a schválně nepřijde, aby si dítě zvyklo, že má jisté mantinely...atd.atd.