Prevít

To je zajímavé - mně se Prevít líbil a líbí pořád, po narození synka jsme se němu s manželem vrátili (četli jsme si ty knížky spolu kdysi dávno na začátku našeho vztahu, když jsme ještě neplánovali ani svatbu, natož společné děti). Beru ho odjakživa jako nadsázku - podobný humor mi nevadí. Překvapilo mě, že to může někdo brát jako návod - ta knížka mi přišla tak ztřeštěná, že to opravdu nechápu A stejně tak mě překvapilo, že se může někomu nelíbit (nepočítajíc lidi bez jakéhokoliv smyslu pro humor, pochopitelně) - u našich kamarádů a kamarádek (s dětmi, bezdětných i v očekávání), kteří ji znají, se nesetkala s jiným než kladným ohlasem. Četli jsme si ji s manželem oba a hodně jsme se u ní (resp. u všech tří dílů) nasmáli. Ani u tohohle článku mi nevadí styl, spíš že ten závěr vyznívá tak nějak kýčovitě. Ale zásadně mi článek nevadil, už tady byly horší