Re: V rodicich mame ohromny dar

Markéto, jedna věc je kriticky posuzovat chování rodičů a druhá je, jak se snažíš s nimi vyjít. Já sama si uvědomuji dost chyb, které mí rodiče udělali, jsou věci, které mi na mamince vadí (tátu už nemám) a klidně jí i řeknu, že něco dělá špatně. Ale snažím se s ní vyjít v klidu, když jsme spolu o víkendu, tak dělám vše pro to, aby to bylo por bě příjemné. A ona se snaží o totéž. Někdy se i nepohodneme, ale považuji to za normální. Nebudu jí kývat, že je vše super, když mi to ve skutečnosti třeba přiadá děsné.
Můj muž byl vychovám k poslušnosti, neodmlouvání, nediskutování a slepé vděčnosti. Tak dlouho byl "vzorný syn", až ho vlastní táta přivedl na pokraj zhroucení. A to doslova - třásly se mu ruce, zakoktával se, před návštěvou rodičů zvracel... Nakonec se s ním rodiče stejně přestali stýkat, neb já jsem odmítla zůstat doma z práce a pečovat celodenně o tchýni.