Re: vyroste z toho?

Myslím, že dost pomůže, hodně se dítěti věnovat v tom smyslu, aby toho hodně umělo, když pak má totiž dovednosti, které ostatní děti (ještě)neumí a případně je obdivují dodává to sebedůvěru i odvahu. Moje malá (3,5roku) je šíleně extrovertní v rodině - stále tančí, zpívá, předvádí se, ale jakmile je v dohledu kdokoliv cizí, ani nehlesne ani se nenhe i kdyby okolo tančilo 30 dalších dětí. Tahali jsme ji po všech akcích pro děti, postrkovali ji mezi děti, ale nějak bez efektu. Ted ve školce, když je ve svém prvním ročníku jediná, která umí krásné R i Ř a navíc zná obrovskou spostu říkanek, tak to chce sama těm ostatním dětičkám předvést. Do tohol je chválena učitelkami, že zná všechno s čím ony přijdou, takže zase roste sebedůvěra. Takže učíme pomalu a opatrně lyžovat, bruslit, tančit, Aj a když má co ukazovat - co jiní ne, tak do toho jde. Když něco dělají všichni okolo a ona má taky, tak je jakoby ztracená, zřejmě má pocit že oni to dělají lépe a nejde do toho. Je jisté, že záleží na tom, jestli je dítě schopné a hlavně ochotné se naučit něco, co jiní neumí, ale za zkoušku to stojí nemyslíte?