Re: Souhlasím

nj, v podstatě souhlasím s autorkou článku v tom, že děti by měly zapojovat své tělo do hry (ať už různým trsáním, poskakováním, honěním, lezením všude možně atd.). ALE - 1) sama jsem hodně nekontaktní, takže mi různé omatalávání při hře není příjemné (max. tak děti zvedat a tím posilovat) a když ke mě zdivočele přilítnou jakože pomazlit a přitom mi šlápnou na nohu, kopnou do holeně, loket mi strčí do břicha a dostanu jejich čelem do mého nosu..... to mi fakt nevyhovuje. 2) jsem fakt ta maminka co ukončuje veškeré bitevní a k bitkám vedoucí aktivity, protože to vždycky končí nějakým zhmožděním, mám asi až panický strach z úrazů a z toho, že s nima budu muset k doktoru. Jednou jedinkrát měl syn zlomenou ruku, a zrovna tak ošklivou zlomeninu že mu ji museli rovnat v narkoze, a to jen šel a upadl. Při letošním prvním bobování mi zajel s bobem do křoví a visel tam na keři, šílela jsem hrůzou, že si vypíchl oko. Dcera sice zatím nic takhle velkého, ale zas je hrozně nepozorná a nedojde jí že Takže já ten boj fakt nemůžu ani vidět, jsem to já komu je z toho psychicky špatně. Takže "mordovat" se smějí pouze s tatínkem a to pokud je nevidím a neslyším. No bohužel tatínek teď není k dispozici, tak dětátka prostě "bojově" nevedu.