Re: Hm, jsem v rozpacich...

Je mi těch kluků dost líto, když jsem učila, pouštěli jsme děcka na dvorek (i v zimě, nešlo se leda když fakt moc lilo) a bylo to bezva. Byla to vesnická škola, jen první stupeň a ředitelem byl pohodový chlap, otec tří dětí - takže pro toto měl maximální pochopení. Několikrát jsem byla svědkem "ručního" řešení situace (bylo pár kluků, kteří měli nakročeno k šikaně) a přišlo mi to stokrát lepší, než sáhodlouhé vysvětlování - kluci dostali jasnou informaci o tom, co už je přes čáru a kdo tady velí. "Bitky" mezi kluky byly časté, ale v rámci pravidel, přišlo mi, že agresivita typu "chci tě naprosto zničit" nebyla.