Re: Článek se mi vůbec nelíbí

Je to takové to teoretizování, aby měly učitelky pokoj od příliš protektivních matek
Ale vážně - podle mě (a u mě) hraje velkou roli osobní zkušenost maminky. Moje vzpomínky na pobyt ve školce jsou spíše negativní až traumatické. Problém ale vůbec nebyl v tom, že bych náhle měla mít řád. Ty "podněty k sociálnímu učení" ke mě přicházely jiné - jsem sama v cizím prostředí, kde nemám žádné zázemí, nikoho neznám, nikoho nezajímám, nikdo na mě nemá čas, kdokoli si na mě dovolí, učitelky obtěžuju a všimnou si mě jen tehdy, když něco dělám špatně, a tak dál. Byla jsem dítě, které hned nezapadlo do kolektivu, přátele jsem si hledala pomalu a těžko, byla jsem jiná. V realitě socialistických školek nebylo pro jakékoli podobné specifikum místo ani čas. Odnesla jsem si řadu šrámů na duši až do dospělosti.

No a teď samozřejmě dělám vše proto, aby si můj syn nepřišel do školky pro podobné pocity a zkušenost se "sociální realitou". Takže například postupné zvykání považuji za samozřejmost, stejně jako sledování, jestli mu ve školce nikdo neubližuje a jestli je tam rád.

Takže ano, jistě jde často o vnitřní problém maminek, ale pokud je náležitě korigován rozumem, není to podle mě problém, ale přednost: naše děti zažívají to, co naše generace málokdy - pocit, že někoho zajímají.