Re: Respektujici vychova

Respektující výchově fandím a částečně ji praktikuji. Nicméně musím říct, že kdybych děti ráno nehonila, nevyrazíme nikdy (nebo přinejmenším rozhodně nepřijdeme včas)

Ano, dá se to dělat i bez křiku a není od věci připustit některé námitky, které děti mají. Jenže mám teď děti "vymýšlivého věku", takže někdy je efektivnější zavelit a jít. Dneska ráno třeba - bylo mi blbě, ale dcerka mě ukecala, že chce na cvičení do RC. Už byl nejvyšší čas jít, ona chce sandály (bylo 7 stupňů). Obula jsem jí boty. Ona nechce jít, vystrčila jsem ji za dveře, ona nechce přivolat výtah, přivolala jsem výtah, řev, že ona chtěla sama přivolat výtah, ona nechce mačkat cuplík, zmáčkla jsem cuplík, řev, že ona chtěla sama zmáčknout cuplík, ona nechce do auta, posadila jsem ji do sedačky, řev, že ona si tam chtěla vylézt sama... Co by dělal echt-respektující rodič? Kromě toho, že by to tedy odpískal, když nechce, nechce; to už jsem ovšem taky párkrát udělala a celé dopoledne byl řev, že ona přece chtěla jít...? A ne vždy je to možné, třeba včera by to nešlo, vedla jsem syna do školky, přece kvůli ní nebude trčet celé dopoledne doma, navíc ta školka taky není zadarmo.