Re: Silně pochybuju o tom,

Ono je to o tom, co která rodina preferuje, jaký má životní styl a co je pro ni priorita. Pokud by mé děti hračky z kinder nechávaly pohozené a nehrály si s nima, tak bych jim je nekupovala. Pokud by dostávaly sladkosti častěji, než je jejich "dobrůtka" v neděli odpoledne, tak bych asi hodně řešila kvalitu toho sladkého.
Článek je skutečně spíš o tom, že by se dospělí měli zamyslet nad tím, proč dítěti nevyhověli a ne jen jednoduchým způsobem shodit jejich přání. O hodně věcech, které mé děti uvádí v nadšení si myslím, že to je ptákovina, ale respektuji, že jim se to líbí. Takže na otázku, zda se to líbí mě odpovídám, že nelíbí, případně přidám proč, ale neoznačuji ty věci hned za "blbosti".
Další věc je kupování kde - čeho. My jsme děti od mala vedli k tomu, že se nenakupují nepotřebné krámy, že je možné si čas od času udělat radost nějakou maličkostí, ale že to není pravidlem. Dneska jsem ráda, protože nemoc manžela a další okolnosti nás přitlačily hodně ke zdi a tudíž pro mé děti je teď i to kinder velká vzácnost. I z toho důvodu, že hračky mimo Vánoce prostě nedostávají a tak jim ty z kinder zpestřují "arzenál". Ale děti nikdy nebyly zvyklé na velké nákupy, takže je to tak moc nezasáhlo.