Re: Pro Sisinku

Sisinko,

proboha, doufám, že nedáš na tyhle řeči "jsi žena a tak MUSÍŠ (mít úctu k muži, za každou cenu si vzít jeho jméno..." blablabla.

Myslím, že partneři by měli mít úctu k sobě NAVZÁJEM, tj. já ji mám ke svému muži a on (doufám) ke mně. A jestli si někdo myslí, že ta úcta se projevuje tím, že se druhému bez odmluvy a domluvy podřizujeme i ve věcech, se kterými zásadně nesouhlasíme, tak je chudák a je mi ho líto (a ještě víc jeho okolí, když se od něho nechá zmanipulovat.).

Já vidím jako zcela rovnocennou možnost 1. vzít si mužovo jméno, 2. nechat si každý svoje jméno, 3. aby si muž vzal moje, 4. abych si já nebo on nechali vlastní a přibrali si partnerovo (dneska už to jde). Záleží na tom, jak se oba partneři dohodnou, jakýkoli nátlak považuji za nemístný už od partnera, o tchánovcích nebo rodičích ani nemluvě. Kdo si cokoli v tomhle směru vynucuje, projevuje neúctu vůči tomu, na kom si to vynucuje, a to je do vztahu dost blbé předznamenání, nemyslíš?

A to, že tchyně nepřišla na svatbu, je její problém, a pokud to podmiňovala tím, že si vezmeš mužovo jméno, jinak nepřijde, tak se chová jako dvouleté rozmazlené dítě. U dospělého člověka dost smutné. Dobře, že jste tomu nepodlehli, v takovýchhle případech bohužel platí, že komu podáš prst, urve ti celou ruku.