Re: Jsem učitelka MŠ

Já si myslím, že jakákoliv práce s dětmi je v lidech, kteří s nimi pracují.Původně jsem také učitelka v MŠ, kde jsme měli dětí normálně i víc jak 30. Pak jsem zůstala s postiženým dítětem doma a jsem dosud, teď i na MD. Děti je někdy složité zabavit a je to i na nervy, ale takový slovník jaký má Helena, ten se mi opravdu příčí. Docela bych ráda věděla, jestli má své vlastní děti,a jak by jí bylo, kdyby věděla, že o její dítě se stará člověk s tímto názorem.KAždé dítě je jiné, určitě je to výchovou v rodině, ale malý " propadlík ve školce" má horší motoriku, jak maminka psala, a tam je mu potřeba spíš pomoct, než ho nechat. Já si moc vážím učitelek, které vydrží děti vychovávat x let a stále jim mají co dát. Taky jsem se s nimi setkala a ráda na ně vzpomínám. A pokud je dítě nějakým způsobem jiné než ostatní, ať už méně šikovné nebo postižené nebo má prostě jinou povahu, tak klobouk dolů před lidmi, kteří ho pochopí a pomůžou mu. Pro ty lidi , a zejména pro učitelky, se takové dítě může láskou přímo rozdat, věřte mi , že vím o čem mluvím. A zanechat v dítěti pocit, že je outsider, to je pro jeho další život snad to nejhorší. Mám pocit, že se Helena na děti zlobí, ale všechny opravdu nejsou stejné . Dana