Špatný název článku!!!

Ačkoli o kvalitě toho výzkumu pochybuju, tak ten závěr je celkem logický. Jen název článku je zvloen nešťastně. Ostatně jako jakýkoli rozkaz maminkám o výchově. Ale myslím, že článek nebyl určen pro rodiče nejedlíků, ale naopak jedlíků, kteří by neradi měli jednou obézní děti. Třeba já z toho trochu strach mám. Manžel byl do 20 hubeńour, ale teď se nehýbe a pochoutky si neodepírá, tak je fakt celkem XXL. Já jsem relativně v normě, ale stojí mě to dost úsilí. Tak si myslím, že děti k nadváze budou mít předpoklady. Dceři je 7 a je celkem štíhlá, ale jako malá byla buclík a já pořád sledovala růstové křivky, jestli je v normě. Synovi je rok a půl (13 kg) a je na tom podobně. Ale zrovna u něj neplatí, že děti sní kolik potřebují. V 10 měsících snědl celý půlkilový jogurt, když na výletě dostal masozeleninový příkrm ze skleničky, musel mít tu velkou 250 g a i to pak brečel, že už to dojedl a další nebude. Ovocné přesnídávky sní taky dvě a kouká, kde je další. Prostě množství musím řídit já a nespoléhat na jeho přirozené potřeby. Po roce je to lepší, teď už občas i něco nechá nedojedené. To mám z toho radost! Pro rodiče jako já je to sdělení o televizi důležité. U televize někdy večeří, protože starší dcera kouká na večerníčka, ale třeba když u ní večeřet nebude, sní toho méně bez toho, že bych ho musela omezovat.