Dnešní děti? Baculatí mudrci

Vyštrachala jsem ji a začaly jsme porovnávat a bavit se, samozřejmě. Už první pohled při srovnání těchto fotek, mezi kterými je třicet let, ukázal, že se něco událo s výživou populace. Moje generace vypadala zhruba o pět kilo hubenější a o pět centimetrů menší než ti, kteří dneska se školou začínají. I moje dcera podotkla: „Vy všichni jste nějaký hubený.“ Co za tím je?

Je to jen stravou?

Se stále častěji alarmujícími zprávami o dětské obezitě se nabízí odpověď nabíledni. Dnešní děti jedí příliš mnoho cukrů a tuků, nikdy nehladoví, reklama jim (a rodičům) vnutila nebezpečné množství vysocekalorických potravin. Určitě, když porovnám jídelníček svůj a dnešních dětí, tak vidím velké rozdíly. Ještě za komunismu nebyl příliš velký výběr potravin a k snídani, dopolední či odpolední svačině byl stále stejný Pribináček. Pro nás pro děti proto nebylo příliš mnoho lákadel. Mlsali jsme, ale neexistoval McDonald, popcorn a čokoláda Kinder, o které vážně někteří smýšlí jako o zdravé pochoutce plné mléka. Na druhou stranu si myslím, že jsme měli daleko méně zeleniny a ovoce.

Povzdechy toho příliš nevzmohou, snaha o zdravou výživu u dítěte, které je většinu dne v kolektivu dětí páchajících nehorázné dietní prohřešky, se nezdá být příliš efektivní. Když ale o těch kilech a centimetrech navíc přemýšlím, přijde mi, že to není jen stravou nebo případně chybějícím pohybem, který dříve byl na hřištích okolo domu přirozenější a delší než v hodinových kroužcích, kam rodiče děti dovážejí. Zdá se mi, že dnešní děti jsou trochu jiné. Jsou dál, než jsme byli my. V první třídě jsou už trošku dospělé a mají více zodpovědností. Neříkají si příjmením, tak jak jsme si říkali my, a dokáží paní učitelce říci, že jim dává příliš úkolů. Těch pět kilo a centimetrů navíc k nim patří.

Vím, učitelé si stěžují, že jsou nevychovatelní, nečtou, nemají úctu k autoritám. Možná je to ale střet dvou světů: dětí, které se už narodily do nového světa, a nás, kteří bychom je chtěli pořád učit žít po staru. Často sama sebe nachytám, jak se s obdivem na ty malé, baculaté lidičky dívám a říkám si, že umí něco, co já ne. Dá se toho od nich hodně naučit.