Ostuda ohledně lepení schodku z „mateřské“ patří politikům i médiím

Pár minut po odhlasování úsporných opatření na rok 2010 se na serveru Aktualne.cz objevil článek o tom, že se Peněžitá pomoc v mateřství (dále PPM) sníží o více než pětinu (http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=648579). Toto načasování mě rozezlilo snad ještě více než to, co bylo odhlasováno. Už od zveřejnění Janotova návrhu tamtéž (9. září - http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=647151) jsem totiž pátrala, jak přesně se výpočet PPM změní. Marně. Média donekonečna omílala snížení porodného o 3 tisíce a rodičovského příspěvku o 10%, ale o PPM se od té doby nezmiňovala ani jako o něčem, co je v balíčku obsaženo, ani jako o něčem, co z něj vypadlo. Přitom na rozdíl od oněch dvou sociálních dávek, jejichž zachování prosadila ČSSD, se nejedná o stokoruny, nýbrž tisíce měsíčně. Výše zmíněný článek nejspíš ležel v šuplíku i s připravenou kalkulačkou a škodolibě čekal, až to ti páni poslanci těm opovážlivým matkám, co si dovolují rodit děti v době krize, pěkně zavaří. Oslovila jsem ODS, která coby vládní strana zvýšení PPM od letošního roku prosadila, a nakonec i samotnou Vládu (ještě před tím, než měla Janotův balíček projednávat). V předvečer hlasování jsem se obrátila ještě na SZ. Upozorňovala jsem je, že toto úsporné opatření je velmi (a dokonce dvojím způsobem) diskriminační a zároveň málo přínosné. Jednak je PPM relativně krátkodobá dávka a bývá vyplácena jen omezeně-krát (průměrně sotva dvakrát) za život ženy, takže toto opatření omezené na jeden rok diskriminuje ženy, které ji budou čerpat v roce 2010, ve srovnání s těmi, které ji čerpají nebo budou čerpat o rok dříve nebo o rok později. A jednak je to navrhované snížení (v řádu desítek tisíc korun) tak výrazné, že je příliš (pěti- až desetinásobně) diskriminuje také ve srovnání se zbytkem populace (viz. příklad níže). Dopad tohoto opatření na konkrétní lidi je příliš tvrdý, zatímco přínos pro celkové snížení schodku spíše mizivý (1,4 mld. tvoří sotva dvě procenta celkových úspor, navíc se úspory vešly pod avizovanou hranici schodku 170 mld. s dostatečnou rezervou).

Jenomže lobbing mladých matek nedosahuje účinku velkých energetických a automobilových firem. Odpovědi se mi samozřejmě nedostalo žádné a v návrhu se ohledně PPM nezměnilo nic. Jediný, kdo v tomto směru projevil snahu, byl lidovecký poslanec Hovorka, který ve čtvrtek (24. září) přednesl nenápadný pozměňovací návrh s tím, že matky nemohou za to, že se jim děti narodí nebo že jim onemocní zrovna v příštím roce. Byl to třetí ze čtyř jeho pozměňovacích návrhů, o kterých se hlasovalo v pátek (tehdy jsem konečně objevila psanou verzi návrhu zákona na sněmovních stránkách) pod písmenem O1 až O4, přičemž poslanci (na rozdíl od ostatních smrtelníků, kteří sledovali přímý přenos jednání na ČT24) měli k dispozici tištěné verze pozměňovacích návrhů; stačilo dělat to, za co jsou placeni a dávat pozor, pro co se pod kterým písmenem hlasuje. O pozměňovacím návrhu O3, kde se zřejmě (soudě podle pořadí) navrhovalo nesnižovat PPM a ošetřovné, nicméně předsedající Bohuslav Sobotka prohlásil, že je podle jeho názoru již nehlasovatelný. Hlasovacím procedurám ve sněmovně nerozumím, tedy netuším, proč. Je však stejně málo pravděpodobné, že by jej poslanci schválili – pravicové strany se jednak holedbaly tím, že nic měnit nebudou (byť by to bylo jakkoliv absurdní), a jednak se posléze ukázalo, že řada z poslanců nemá ani tušení, že vedle rodičovského příspěvku, který přece zachránili, existuje nemocenská dávka jménem PPM, jak vítězoslavně zjistilo Aktualne.cz o den později (http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=648579). Poslanci si v závěru schůze odhlasovali snížení platů o směšná 4%. Kdyby v této zemi vládl zdravý rozum, měl by například Zdeněk Škromach, který prokázal absolutní neznalost těchto dvou dávek poskytovaných v raném rodičovství, vrátit celý svůj plat za celou dobu, kdy vykonával funkci Ministra práce a sociálních věcí. Je evidentní (a velmi smutné), že tu o pro mnohé z nás důležitých věcech rozhodují lidé, kteří jim vůbec nerozumí. A jak že jsou na tom naše média? Na veřejnoprávní ČT1 zazněla v pátečních Událostech věta, že největší dopad na životy lidí bude mít zvýšení DPH, o PPM nepadlo ani slovo. Ani TV Nova se nezmínila, deníky Lidové noviny a MF Dnes o tom informují s denním zpožděním.

Kalkulačka na serveru Aktualne.cz, zhotovená k zvýšení krevního tlaku momentálně těhotných žen, mi správně spočítala, že ke snížení schodku státního rozpočtu přispěju v příštím roce částkou přesahující 30 000 korun na PPM (plus nějaké drobné na spotřební dani a DPH). Nelenila jsem a zkusmo spočítala, jak by se mohl netěhotný smrtelník podílet na úsporách stejně, jako já. Musel by utratit například milion korun za zboží a služby ve snížené sazbě DPH, další milion v sazbě zvýšené, dále nakoupit 4 000 litrů pohonných hmot, 2000 krabiček cigaret a 2000 lahví piva (5,5 na den) a 100 litrů tvrdého alkoholu (půl litru na den; o něco méně, pokud je státním zaměstnancem, nicméně asi tak pětkrát až desetkrát víc, než je obvyklé). Ano, z hlediska ekonomického (a jiné hledisko dnes politiky zřejmě nezajímá) bude takto výkonný spotřebitel pro společnost stejně přínosný jako já a možná i přínosnější. Já totiž budu mít problém vést děti k pracovitosti a poctivosti v zemi, kde se s veřejnými financemi hospodaří tímto způsobem a budu mít problém s každou korunou, kterou na dani z příjmu, pojištění, spotřební dani nebo DPH ještě někdy do té černé díry – státní kasy, odvedu. Ideální mi připadá emigrace, dále pak odstěhovat se do pohraničí a nakupovat v cizině, vrátit se do práce na max. poloviční úvazek a nevydělávat příliš mnoho peněz, aby na daně prostě nezbylo. Jsem naštvaná a alibistické tvrzení politiků, že jim se ten balíček přece taky nelíbí, mě uspokojuje pramálo.

Je pravda, že v jiných evropských zemích je přímá finanční podpora vznikajících rodin méně štědrá, ale zato je jistě mnohem stabilnější. Já jsem měla tu smůlu, že jsem přešla od ekonomicky aktivního života k péči o děti v roce 2008, kdy vládní ODS uvedla do chodu část své reformy – aktivním snížila daně, naopak „neaktivním“ snížila sociální dávky, zavedla regulační poplatky ve zdravotnictví atd. Nebylo to nic tak drastického, drastické bylo teprve to, že na oplátku výrazně zvýšila redukční hranici pro výpočet PPM, kterou žena pobírá po 28 týdnů, až o rok později, kdy jsem ji měla již vyčerpanou; na mě konkrétně ušetřila státní kasa tímto časovým posunem přes 50 000 korun. Tehdy jsem napsala ministru práce a sociálních věcí Petru Nečasovi, jen tak mimochodem, aby věděl, jaké konkrétní dopady má jejich politika na obyčejné lidi s tím, že jinak ale reformám fandím (hádáte správně, nereagoval).

Nuže, v pátek 25. září jsem dofandila reformám i parlamentním demokraciím; jsem toho názoru, že lepší politické zřízení neexistuje, ale i tak se na tom nehodlám už dále podílet. Budu už jen tiše závidět matkám, které si naplánovaly děti do lichých let 2009 a 2011 a politikům vzkazuju: další dítě bychom rádi měli v roce 2015, nezapomeňte do něj načasovat nějaký další podraz.