Re: Ahoj

Lano,
to je celkem zajimavej postreh...Smutne.
Ja musim rict, ze ja tohle nikdy neresila - zadnej jazyk nebudu nikdy umet tak jako cestinu, mela bych pocit ze by jednou taky doslo k tomu, kdy by moje dite bylo schopno ovladat rec na mnohem lepsi urovni nez ja, coz si nemyslim, ze je idealni. A pak v dnesni dobe je proste kazdej jazyk bonus a z Nemecka je do Cech opravdu blizko, zvlast tady z Bayernu...

Jinak mne osobne prijde divnej vztah s nekym kdo by nechtel abych s ditetem mluvila svym vlastnim jazykem, prijde mi jako ze by neakceptoval mou osobu, to co ja jsem. Ja z toho co vidim kolem sebe tak bych rekla ze tohle se tyka hlavne vztahu kdy se holka vylozene privda do nemecky rodiny. Kde ten chlap je opravdu doma, ma kolem sebe svou rodinu, je dost "zakorenenej", nikdy nepobyval delsi dobu v zahranici... Tam bych rekla ze byva nejmin pochopeni.

K pubosum - znala jsem holku -14/15 let a ta se svoji mamou mluvila normalne cesky, i na verejnosti, puberta to nijak neovlivnila. Ja bych se toho zas tak nebala.