Re: Jídelníček do 5000 Kč měsíčně

Ahoj, ráda poradím, pokud je to v mých silách... Nevím ale, jestli se mi podaří sestavit nějaký funkční jídelníček, u mně se totiž kuchtění dost řídí ročními dobami. Teď v létě se snažím co nejvíc využít levné sezonní zeleniny a ovoce a vařím obecně lehčí jídla. Jakmile se začne ochlazovat, tělo si tak nějak samo řekne, že by raději něco vydatnějšího, takže přecházíme k hutným polévkám (s dobrým chlebem se to u nás počítá jako samostatné hlavní jídlo) a jídlům z brambor, luštěnin, kysaného zelí atd... V zimě se snesou i vydatnější masitá jídla. V předjaří se snažím trochu odlehčit svým strávníkům trávení, takže se pokaždé pokouším alespoň rámcově o nějakou variantu „předvelikonočního půstu“ (hlavně bezmasá jídla, zase přijdou ke slovu luštěniny, obiloviny, přichází chuť na něco zeleného, takže zjara vysévám na vatu řeřichu a v květináčích na parapetu pěstuju cibulku sazečku na nať a jakmile vylezou ze země kopřivy, dělám kopřivový špenát a nebo sekám kopřivy do různých omelet atd.). Líbí se mi filozofie, podle které by člověk měl respektovat roční období a využívat pokud možno místní produkty. Taky ráda vařím jednoduše, bez přemíry ingrediencí a koření, aby vynikla chuť původních surovin. Myslím si třeba, že takové opravdu dobré brambory se nejlépe vychutnají jen s minimem přísad – např. takové brambory na loupačku s máslem, zasypané zelenými natěmi a zapíjené podmáslím, považuju za skutečnou lahůdku...
Máme osvědčený takový systém, kdy každé dražší (většinou i kaloričtější a vydatnější jídlo) vyvažujeme nějakými levnějšími a prostšími jídly (prospívá to tělu i peněžence...).
Ráda taky čas od času testuju nové chutě – tímto způsobem jsme přišli na chuť třeba jídlům z kukuřičné polenty a pohanky (výborná je i pohanková mouka, která se dá míchat s běžnou moukou při přípravě palačinek naslano – ty se dají pak naplnit různými náplněmi podle fantazie – třeba lehce podušený pórek s plísňovým sýrem, nebo houbová smaženice atd).
K našemu "rodinnému stříbru“ patří i pár levných jídel, která se nám zatím kupodivu ještě nepřejedla, a tak se o ně ráda podělím:
„NAŠE“ špagety
(velice jednoduché, ale překvapivě jedlé...zatím chutnaly i všem návštěvám)
Mezitím co se vaří špagety, osmažím si na oleji dozlatova jemně krájenou cibuli (cibule by mělo být relativně dost - na 1 a půl balíčku špaget tak 2 velké cibule), těsně před dosmažením přidám rozetřený česnek (tak 6-7 velkých stroužků, já ho mačkám příborovým nožem na prkénku, připadá mi, že uvolní víc vůně a chuti než při lisování, ale jinak se dá samozřejmě použít i lis na česnek), chviličku ještě osmahnu a pak zaleju běžným rajčatovým protlakem (používám takový ten běžný protlak Seliko – prodává se teď ve velkých sklenicích – použiju asi polovinu sklenice; kečup nedoporučuji, je pro tenhle účel moc kořeněný, a zkoušela jsem i kvalitnější passaty z rajčat, ale konkrétně pro tenhle účel se mi zdají moc kyselé, takže zůstávám u výše zmíněného protlaku, ten má takovou tu potřebnou nasládlou chuť). Nechám prohřát a pak vmíchám do scezených špaget spolu s jemně strouhaným sýrem (asi 15-20 dkg). Všechno se to přímo v hrnci dobře promíchá, až se sýr rozehřeje a spojí se vše dohromady.
Dosolí se podle chuti. Nevypadá to nijak extra efektně, ale chutná to moc dobře. Do základu se dá případně použít i jemně krájená slaninka nebo česnekový bok, ale špagety jsou dobré i bez toho.
Jinak rádi jíme taky to, čemu říkáme "vaječná sedlina" - velice jednoduché jídlo z rozšlehaných vajec, která se smíchají se solí a houskou (krájenou na kostičky a lehce osmaženou na másle), do tohoto základu se pak podle chuti mohou přidat zelené krájené natě a nějaká hlavní přísada - nahrubo krájené rybičky z konzervy, nebo nějaká zelenina podle chuti, hrubě strouhaný sýr, uzenina atd. Směs se naleje do vymazaného pekáčku (ne moc silná vrstva) nebo kulaté koláčové formy a upeče. K tomu vařené brambůrky nebo bramborová kaše + nějaký zeleninový salát.
Pokud jde o bramborová jídla, fantastické jsou třeba halušky (ty připravuju tak, že na 1 středně velký brambor dám vrchovatou lžíci hladké mouky; brambory se nastrouhají (na prostřední velikosti oček na struhadle), voda se scedí, přidá se připravená mouka – případně i více mouky tak, aby se daly lžičkou nabírat nočky a ty pak dáváme do mírně vařící osolené vody, vaří se 6 minut a pak se vyndají sítem a prolijí horkou vodou (z kohoutku). Po odkapání se na talíři posypou brynzou a přelijí cibulkou osmaženou na vyškvařeném špeku.
Rádi máme taky různé druhy bramborových placek, skvělé jsou třeba lokše (700 g brambor uvařených ve slupce se oloupe, prolisuje, smíchá s 300 g hladké mouky a špetkou soli), nasucho se upečou tenké placky a pak se použijí na různé způsoby: podle slovenského způsobu jako příloha k pečené huse („lokše s husacinou“), ale dobré jsou i levnější varianty, kdy se lokše posypou mletým mákem a omastí máslem, nebo podle fantazie jinak.
Ze svého dětství na severní Moravě mám recept od babičky na jiný druh bramborových placek, který se připravuje z jemně strouhaných syrových brambor, které se jen posolí a zahustí hladkou moukou, pak se těsto rozetírá nejlépe na plát kamen nebo na litinový tál (ale já to dělávám z nutnosti na suché pánvi, není to sice úplně ono, ale taky to jde) – skvělé jsou jen pokapané máslem a cukrem, nebo se k nim jí zakysaná mírně oslazená smetana, anebo třeba naslano s houbovou smaženicí.
Lahůdka jsou taky pečené brambory na plechu (buď samotné, nebo se dá přidat i cibule, neloupaný česnek, olivy atd.). K hotovým pak podávám omáčku z jogurtu s rozetřeným česnekem, solí a zelenou natí.
Ještě napíšu pár receptíků na jídla z luštěnin, ale to raději až do dalšího příspěvku...