Re: Styk dítěte s otcem v přítomnosti nové přítelkyně

Tak já Hanku docela chápu, jak to myslí:
"Děti dobře vědí, kdo je jejich máma a jejich táta, a když se muž stará o dítě, které má vlastního otce, se kterým má dobré vztahy, nepotřebuje nutně být milováno "jako vlastní" - protože je jako vlastní milováno svým otcem. Je třeba dávat dětem najevo, že je máme rádi, je třeba "neodstrkovat" žádné děti při společných činnostech, i když jsou u nás jen na víkend, je třeba být spravedlivý... ale není nutné hlasitě proklamovat "miluji je jako vlastní".
Ono to je hodně o slovech. Pro mě je vazba "milovat jako vlastní dítě" velmi silnou a dost bych s takovými slovy šetřila."

Je fakt, že každý to cítí jinak, spíš znám více mužů, kteří mají opravdu rádi děti své partnerky skoro jako svoje vlastní. Já sama za sebe jsem macecha jak vyšitá. Bydlíme spolu já, přítel, jeho dcera, moje dcera. Na dobrou noc dám pusu vlastní dceři, nevlastní jen popřeju. Nejde mi to, prostě ji nemiluju. Beru ji jako dceru svého partnera, která k němu bohužel patří a dál nehodnotím. Navenek se k oběma holkám chovám stejně, ale pokud mi "zbude jen jeden kousek čokolády", dám ho té své, ať si ta druhá myslí, co chce. Má koneckonců svoji matku a to, že na ni kašle, není můj problém.
Přítel se k mé dceři chová podobně. K.