Re: Dojíždění do základní školy

Dojížděli jsme na ZŠ sedm let asi tak tu vzdálenost, co udáváš ty - z okraje Phy do centra.(děti jsou dva ročníky od sebe, pak osmiletá g.)
Stálo nám to za to, ačkoli důvody byly možná slabší, než vaše - dcerka byla z té třetiny předškoláků, co umí před nástupem do první tř. číst, trochu počítat... nechtěla jsem, aby se nudila (vzdálenější škola nabízela individuální přístup, podporu nadání, projektovou týmovou práci...). Mladší - synek - tam již směřoval sice automaticky, nicméně také bych mu tu ZŠ vybrala, neb krom nadání je též poněkud neposedný a emotivní, frontální výuku v "normální" zš by asi "neuseděl", a učitelky by z něj taky rostly...

Jezdili jsme zpočátku hlavně autem, protože synek byl ještě v MŠ také mimo bydliště, a ne zcela na trase do zš. Když byli na škole oba, mhd častěji a v pohodě. Cestou jsem leccos probrali - jak v mhd, tak v autě, byly to takové naše "zaručené" časy na povídání. Odpoledne mi částečně vypomáhaly babičky s přesunama dětí na kroužky, a to mhd - tam velkou potíž nevidím, protože by se stejně daleko cestovalo i ze zš v místě bydliště.

Myslím, že 45 minut v mhd je únosné. Technicky to cestování zvládne dítě asi docela brzo, ale oprávněně jsme se báli nechat cestovat i ve čtvrté třídě samotného. V páté éjsme to zkusili, a okamžitě začal podléhat svodům velkoměsta a kamarádů (návštěvy mcdonlda apod.), takže jsem se vrátili k alespoň částečnému doprovázení.

Na osmileté gymnázium pak synek dojížděl přes hodinu, a to už bylo docela dost, to už se posléze ukázalo, že nám za "speciálnost" gymnázia skoro nestojí. (V sekundě tedy syn zkusil přijímačky na šestileté bližší, a vyšlo to.)

Taky pozor na to, že kamarádi ze školy tímpádem bydlí všichni daleko, a kamarády z bydliště či kroužků v okolí zas nemá ve škole. Na základce to ale děti nesly statečně, akorát na oslavy narozenin jsme vozili třeba přes hodinu...