Návštěva prarodičů, kteří být babičkou a dědečkem nechtějí

Ahoj,
mam problem se stykem s partnerovymi rodici. Resp. myslim, ze je to oboustranne. K temer vseobecne spokojenosti se nestykame. Jediny, kdo s tim neco chce delat je partner, coz je pochopitelne, vzdyt to jsou jeho rodice.
Vse ma puvod pred cca uz 11 lety, kdy jsem cekala nase prvni dite. Partnerovi rodice meli dojem, ze jsem mrcha z Prahy (no ano, jsem z Prahy a oni z dediny, resp. ze samoty u dediny na jizni Morave) a buhvi s kym to dite mam (kdyz jsem z te Prahy) a urcite je chci obrat o jejich dum (ja netusila, ze byl napsan na partnera, pote jim ho vratil, aby nemeli obavy), navic je to samozrejme absurdni, splacela jsem svou garsonku v Praze a rozhodne jsem si ani neumela predstavit, ze bych chtela bydlet jinde. Setkali jsme se jednou vecer, takze jsem "ten dum" ani poradne nevidela - pritel me tenkrat prijel predstavit (byl vecer, je to na samote, videla jsem jen osvetlene dvere, kterymi jsme vesli), potkali jsme se v obyvaku a po cca 2 hodinach zase jeli. A oni uz rano telefonovali priteli, ze jsem si to tam prijela prohlednout, ze je chci pripravit o bydleni. .... proste jsem jim nesedla, oni nesouhlasili a davali to najevo. Uz jsme se nesetkali, ale bohuzel mi leccos pritel rekl, jak se o me vyjadrili, coz sice nebylo diplomaticke, ale asi se spis chtel vypovidat, ani on z toho nebyl nadseny.
....... zadosti o testy DNA nasi dcery to pokracovalo. Jinak pry nebudou delat babicku a dedecka. Tak nedelali.
A tak sel cas, obcas je pritel odjel navstivit (sam), az dnes odjel i s dcerou. Svuj umysl mi rekl v patek, nesouhlasila jsem, v podstate jsme se dohadovali cely vikend. Dnes odjeli. Nevim, cemu to prospeje. Myslim, ze ani jeho rodice nejsou nijak nadseni. Dcera jet chtela .... samozrejme nezna pozadi, vi jen, ze ma babicku a dedu na Morave a ze tam nejezdime. V dobe kolem 4 -5 let, kdy moc touzila po babicce, rikala babi babicce sveho kamarada, ale i ta je z daleka a tak ji vidala jen obcas ... asi tim padem mela dojem, ze proste jeji babicka je jeste dal, tak se nevidi nikdy, tak jsme to ani nijak neresili a nevysvetlovali. Pro uplnost nemame ani druhou babicku, moje mama zemrela davno pred narozenim me dcery.

Proste nemam z toho dobry pocit. Predpokladam, ze k zadnemu otevrenemu konfliktu nedojde (to nedoslo ani tenkrat, kdyz jsem byla na miste), ale nepripada mi fer, aby partnerovi rodice predstirali, ze je vse takhle normalni. No ano, problem s tim mam ja a mam pocit, ze ublizili me a chybeli tehdy moji male dceri. Pro sebe jsem to "vyresila" tim, ze se s nimi nestykam, jako by nebyli a tahle navsteva mi do toho nezapada. (Je pravda, ze nekde vzadu mam jeste obavu, co budeme delat, az budou treba nemocni - preci jen uz nejsou nejmladsi.)
A ano, vadi mi, ze tam dceru pritel vzal i kdyz jsem nesouhlasila, ale chapu, tahle situace, kdy se jeho rodice nestykaji s nasimi detmi (mame jeste maleho syna), mu vadi. Ale nevidim nejake prijatelne reseni situace.
Ano, prekazkou pro nejake prijatelne vztahy dnes uz jsem asi ja (co vim, tak rodice se jen ptali proc bere s sebou dceru a odpoved, ze nechce jet sam jim pripadala prijatelna a nijak neprotestovali). Nezapomnela jsem, tu dobu pred 11 lety a to, jak se o me vyjadrovali. A asi neumim odpustit, ale on o to ani nikdo nestoji ... ja se tvarim, ze oni nejsou a oni se tvari, ze nejsem ja. Ale pritel si tam asi chce brat sebou casem nase deti.
Kdybych to brala pozitivne, vytezim z toho casem nejaky ten volny vikend pro sebe.

Co si o tom myslite ? No ano, asi delam z komara velblouda, jde o par dni ... ve stredu jsou zase zpatky. Nebo by vam to vadilo taky ? Nebo byste se na minulaost vykaslali a jeli tam bez ohlaseni taky ? Nebo by vam vubec takhle oddelene vztahy s prarodici vadily a resili byste to ... snazili se o aspon nejake vztahy ? Ja jsem spis introvert a vztahy pestuju jen s lidmi, s nimiz si rozumim, ciste spolecenske navstevy jsou pro me muka a spolecenska konverzace naoko taky, toho asi nejsem schopna a mlcenim bych toho moc nevylepsila, ze ? (no, Buh vi proc si me tenkrat tak "oblibili")