Re: Dokážete být spokojené ve funkčním vztahu, který po citové stránce trochu

Christiano,
ale já mu to úplně normálně a v klidu říkala. Takže o tom VĚDĚL. Celou dobu, co se narodil syn jsem mu opakovala, že si připadám jako stroj na prachy a inventář domácnosti a že mi není jasný, proč má čas chodit po čertech ďáblech s kamarády a neudělá si ho jednou za měsíc na to, aby někam šel s manželkou. Věděl to a kašlal na to, protože si myslel, že mne má "pojištěnou" dítětem a že jsem přece ta hodná a tolerantní. Což jsem, ale ne v případě, kdy na to ten druhý neslyší nebo dokonce vědomě hřeší.
Nejde o to, co konkrétně ten druhý dělá. Ale měl by dělat aspoň NĚCO. Od chlapa, který bude do rodiny nosit peníze fakt nečekám, že bude vymýšlet akce pro obveselení a utužení vztahu a ráda se toho ujmu. Jenom nechci dělat pořád všechno, jestli mi rozumíš. Aby se ten druhý jen vezl a užíval si pohodlí. Protože vztah je práce obou dvou. Jak jsem ale psala, je to nepřenosné. Kdyby některé holky měly osobní zkušenost s chlapy, kteří dělají lautr hovno, asi by jich tolik nepsalo, že jsou v pokušení těm hodným a slušným manželům a tátům zahýbat. Přijde mi hrozně sobecké řešit nespokojenost v jinak fungujícím a vyváženým vztahu úletem s nějakou první láskou nebo milencem z práce. Jenže když NEVÍŠ, co bys mohla ztratit, tak ti to tak asi nepřijde.