Re: Emaily od učitelky

Vážný, ano,
učitel na prvním stupni má obvykle svých 30 (nebo méně, jak kde) svěřenců a může se jim nadstandartně věnovat.
Na druhém stupni učí někteří kolegové až 12 tříd v jednom školím roce (podle aprobace). Jestliže v každé třídě jsou cca 3 studenti, kteří mají nejrůznější poruhy učení, umíš si představit, jak jim asi mohou věnovat péči, kterou popisuješ, nebo tu co popisuje autorka? Myslím, že je velké štěstí, že většina dětí s věkem své schopnosti zlepšuje, s pomocí učitelů, ale hlavně rodičů. Váš učitel na 1.stupni byl zcela jistě výjímečný a skvělý, ale i tak myslím, že hlavní práci jste odvedli vy, rodiče.

Já se setkávám spíše s rodiči, kteří mi např. řekli: "Můj syn je di(y)slektik - disgrafik, jak si dovolujete chtít po něm, aby měl sešit?" (teď ani nevím, jak se to píše, sama mám lehkou dislexii a disgrafii, vždy si zjistím u vých.poradkyně správný pravopis, který obratem zapomenu...) Mimochodem uvedený dislektik měl sešit v horním nadprůměru ve své třídě, psal krasopisně a vše se po něm dalo přečíst. Problém byl, že v sešitě NIKDY nebyl udělaný úkol.... Často rodiče od školy očekávají kdejakou úlevu, bez ohledu na skudečné potíže dítěte a sami pro pomoc svému potomkovi nedělají nic.
Nechci to říkat o všech. Znám maminku, která až do 7.třídy dělala denně cvičení podle doporučení z ped-psych poradny a její dítě se z 3 na vysvědčení v první třídě (to je teda taky sílas) letos maturuje na gymnáziu.