Re: Nejhůře jsou na tom děti vyrůstající s matkou a otčímem?

Zerat, jenom mě to téma zaujalo a po pravdě řečeno mi na první pohled připadalo, že ten výrok vypovídal spíš o autorově žárlivosti než o čemkoli jiném.
Jako kdyby chtěl říct, že mu vadí, že děti rozvedených otců vychovávají jiní muži i když to už jaksi vyplývá z podstaty rozvodu.
Člověk si asi těžko říká "Rozvádím se, nedokázal jsem udržet rodinu, takže musím počítat s tím, že mé díte bude hůře či lépe vychovávat někdo jiný."

Sama ani ve svém okolí nemám žádnou zkušenost s otčímem, tak jsem se chtěla zeptat, jak to vnímají ti, kteří podobnou zkušenost mají. Beru to třeba jako popovídání v hospodě, které nehodlám vydávat za seriózní průzkum, ale má pro mě vyšší vypovídací hodnotu než tendenční výrok "americké průzkumy prokázaly..."

Zeptat se, jak to udělat, sice můžu, ale taky je důležité vědět, jestli/že je něco špatně a případně hledat proč. K cíli můžeš dojít oběma způsoby.

A problém mládeže a delikvence je jistě zajímavý, ale jde trochu mimo mou otázku, tedy jestli opravdu že všech variant je nejhorší právě ta výše zmíněná. I když třeba se někdy kouknu. Díky za tip

Tak proto se ptám.