Re: dobrý člověk ještě žije

mě se cca před rokem, když jsem vezla syna do školy a manžel byl služebně mimo město na tři dny zamknula v autě nešťastnou náhodou tehdy dvouletá dcerka.
Tu hrůzu si nedovede představit, byl to mžik, blbá vteřina.
Nastartovaný auto, dcera v sedačce (den předtím jsem sedačku posunula dozadu, protože mi za jízdy chtěla otvírat dveře, tak aby připásaná tam nedostala). Syn vystupuje, nejde mu vytáhnout aktovka.
Tak vystoupím taky, klíče v zapalování svoje dveře nechám pootevřený, ale byl tam frmol a zavazely, tak sem je přibouchla, vyndala synovi aktovku on odešel a ve chvíli, kdy jsem zabouchla dveře u syna, tak dcera vzteky, že sem ji nechala v autě kopla nohou atrefila se přímo na kličku u dveří a celé auto zamčela.
no příšernost, nad příšernost, otevřít nebyla schopná, protože jsemsedačku posunula, aby nedosáhla a připásaná byla tak pevně, že nemohla ruce vyndat, takže jenom řvala a řvala.. ajá se snažila sehnat něco, čím by se to dalo otevřít. Protože manžel odjetý i s druhýma klíčema od auta. Naštěstí zrovna probíhala rekonstrukce školy.. a začali se zbíhat dělníci a asi po necelé půlhodině se nám podařilo malou dostat ven, protože jsem nepropadla hysterii a napadlo mě, že auto by šlo otevřít dlouhým drátem přes gumu u dveří a strčit to otvírání okénka, protože je automatické.
takže všichni hledali a sháněli, dlouhý pevný drát, já nechtěla od auta odcházet, protože v něm seděla vyhysterčená dcerka.
nakonec jeden dělník vítězoslavně přiběhl se starou antenou od auta a podařilo se nám na druhý pokus auto otevřít. Malá mezitím usla, já poděkovala a nervově se zhroutila do auta na čež se probudila dcera, tak jsme se pomazlili a jeli domů.
Druhý den jsme pánům donesli bomboniéru, protože jinak bych musela buď vytřísknout okno, nebo shánět zámečníka, ale furt jsem měla před očima malou, která se v autě udusí, protože jel motor a topení, bylo to nějak v zimě.