Re: Dobrý člověk ještě žije

Jasně že jsou i super lidi... Když jsem byla v porodnici na rizikovém tak tam byly naprosto úžasné sestřičky ale byli tam dvě které mi dokázali prozářit den i v tom chmuru na kapačkách. Jedna blondýnka, na pohled hrozně přísná, ale když se usmála, byla to moc milá osůbka, druhá byla žákyňka která vyzařovala takový klid a pohodu kolem sebe, pořád se usmívala. Takové sestřičky opravdu dokáží člověku zlepšit náladu i v hnusných chvílích... Ale je to i o jednání s nimi a o tom jsem s etam přesvědčila několikrát. Kolikrát prosté dobré ráno, prosím, děkuji i za výměnu kapačky udělá zázrak...

Tady pod náma bydleli skvělí sousedi. Pán dělal někde vedoucícho v potravinách a vždycky když přivezl jejich holčičce jogurty, ovoce, zeleninu tak přinesli i pro kluky. Kolikrát jsme ho potkali na chodbě než jsme šli ven a už si každý nesl svoji výslužku náležitě hrdě... On tak vyzařoval takovou pohodu a klid...

Je tu paní co nidky nezapomene na naše kluky na písku. Když dává jejímu klučíkovi dá i klukům. Snažím se to taky tak dělat. Ze začátku když jsem ještě nevěděla jak to chodí tak mi to vysvětlila, že hračky jsou všech a klidně si vzala kluky na písek a hrála si s nima jako by byli její...

Teď tady u nás je obchod a mají ho vietnamci. Oni jsou strašně pracovití a jsou tam od 7 do 22 hodin každý den a furt ti samí. No a když tam jdu s klukama a beru jim třeba něco na baterky tak mi je dá zdarma, nebo dá klukům nějaký bonbonek a pod. Což by nemuseli, jim to bude chybět...

No a minulý týden jsme byli kupovat jarní boty. Kluci se v obchodě chovali neuvěřitelně. Měli tam dětský koutek a donutit je, aby si u hraní vyzkoušeli boty bylo dílo. Ona s úsměvem na tváři nosila jedny boty za durhýma, počkala až se postaví, boty jim nazula a čekala až si dojdou pro hračku aby viděla jak mu ta bota sedí. Když jsme odcházeli tak jsem se jí ještě jednou omlouvala za to co předváděli a ona mi s úsměvem říká, že si z toho nemám nic dělat, jestli si tam s nima nechci sednout a nechat je chvilku tatínkovi, že jim tam vadit nebudu... Opravdu mi dokázala zvednout náladu...

Máme tu kousek od obuvy lékárnu a je tam jedna lékárnice a ta má vždycky na všechno řešení.. Když jsem měla problém s koutkama, mě na to zabírá jen framykoin, a ten mi neměl kdo napsat, tak někde vyštrachala svůj nenačatý z kabelky a dala mi ho...

Ono opravdu stačí podívat se kolem sebe...