Re: Nezajímám manžela?

Máš pravdu, ale rozdíl je, že tobě je jasné proč se o tebe nezajímá, protože má holt práci, kterou chce dodělat, abyste si potom na té terase spolu mohli dát kafe. Zakladatelka takovou informaci nemá. A ano, nemá smysl nějak detailně popisovat jak moc jsem raněná, ale určitě by měl ten druhý vědět, že jsem raněná a že mi to či ono vadí. Určitě se shodneme, že chlapovi je třeba vše říct polopatě a náznaky nefungují. Nejlepší je říct vše v klidu a na rovinu i to co cítíme. Samozřejmě se v tom nepatlat a neřešit konkrétní situace, protože ty už stejně nikdo nevyřeší. A buď to chlap pochopí a udělá co je v jeho silách (což je potřeba ocenit) a nebo se na to vykašle a pak je situace jasná. Mě trvalo dlouho, než jsem chlapa přesvědčila, že to o čem mluvím nejsou kraviny a že na vztahu je potřeba pracovat a lidi spolu musí mluvit. A dodnes si nejsem jistá, jestli tomu doopravdy věří a chápe to, nebo se mi prostě snaží vyhovět. Obojí mi dělá radost.
Taky se nám stalo, že byl divný, nemluvil atd. a já nevěděla co se děje, pak z toho vyplynulo, že je problém jinde a proto je takový. Ale já nejsem jasnovidec a trvalo, než jsem to z něj vypáčila. Situace byla pak jasnější a já nebyla tak otravná, nechala ho dýchat a snažila se být chápající, protože jsem věděla o co jde. Komunikace je základní problém. Pokud mi chlap řekne, že má ten a ten problém a potřebuje nějaký čas a nechce o tom mluvit, tak dám pokoj, protože každý se vyrovnává po svém. A když vím o co jde, tak jsem klidnější a chápající a mám sílu vytvářet doma dobrou atmosféru, aby se i on cítil líp, když se vrátí.