Re: Mám dojem, že manžela nezajímám

no matter, jsme spolu s manzelem 7 let, miluju jej a vim, ze on me taky. Musela jsem se ale naucit, ze manzel tu neni od toho, aby byl permanentnim a hlavnim zdrojem meho stesti, ale jen jednim ze zdroju. Behem tech par let jsem si uvedomila,ze neni dokonaly, ze ma pravo mit blbou naladu, byt neromanticky naladen, mit uzavrenou nekomunikativni naladu apod. Nekdy me to mrzi, ale vim, ze ocekavat od chlapa splneni vsech svych potreb je hloupost, ani ja nejsem dokonala, nekdy naladova, nekdy stresujici apod. Kdyz jsem se ze zacatku naivne snazila manzela podle ruznych prirucek a rad "predelavat" aby byl vice podobny memu idealu, narazila jsem na odpor. A ja mela pocit, ze on je ten co selhava, ten ktery se zmenil a neni uz tak zamilovany. Cim vic jsem tlacila na pilu - chtela, aby se mnou komunikoval, kdyz ja mam naladu, psala mu jako ty dopisy apod, bylo to horsi a horsi a on se uzaviral do sebe..a ja byla nestastna, rypava, jednou vycitala jemu, jindy jsem uz stvala samu sebe a nevedela jak z toho ven..pak jsem se rozhodla dat mu prostor, zacala jsem se soustredit na sebe, sve konicky, pratele, prestala jsem mu vycitat, co dela spatne a neustale resit sva ocekavani a nas vztah se zacal menit k lepsimu..nemam na manzela uz tak vysoke naroky, neurazim se, kdyz se neco nedeje podle mych predstav a manzel zacal sam od sebe opet komunikovat mnohem vice, zacal se tesit z casu spolecne straveneho a prozivame v poslednich letech krasne obdobi. Neznam te ani tveho muze, je mozne, ze vas vztah ted proziva krizi, ale nemyslim si, ze resenim je vztah ukoncit. Zkus mu nejdriv doprat ten prostor, prestat tolik mluvit o svych pocitech a predstavach, vice travit cas ve spolecnosti svych pratel, domu prijit v dobre nalade bez romantickych ocekavani od manzela a je mozne, ze uvidis z jeho strany opet zajem a nadseni