Sociální znevýhodnění a základní školní docházka

Narazila jsem na zajímavé výsledky analýzy České školní inspekce, které se týkají umís´tování dětí ve Speciálních školách. Uvádím tady jenom nejdůležitější údaje, i tak je to trochu delší. Líbí se mi návrhy na opatření, která by měla pomoct situaci řešit. Co si o fenoménu umístit intelektově normální dítě se špatným sociálním zázemím do speciální školy myslíte vy?
(pokud někoho zajímá celý článek, najde ho tady http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ivan-gabal.php?itemid=9558)


Poznatky ČŠI (České školní inspekce) potvrzují, že do speciálních škol a programů pro mentálně postižené, jsou ve většině „parkovány“ děti se sociálním znevýhodněním, zejména z romských rodin, které by tam nemusely být. Tyto děti pak školství netáhne k jejich vzdělanostnímu „maximu“, ale ponechává je na oběžné dráze nezaměstnanosti, sociálního vyloučení a ghet.

ČSI potvrdila nízký podíl dětí diagnózovaných jako sociálně znevýhodněných.Většina těchto dětí je konvertována do mentálního postižení, což má podle ČŠI za důsledek omezení možností těchto dětí vřadit se zpět do běžné základní školy. ČSI uvádí, že v roce 2009 byl navržen návrat do běžné školy jen pro 100 dětí, a uskutečnilo jej pouze 36(!!). Vzhledem k celkovému počtu cca 16 tisíc to znamená 0,00225 procentní šanci pro děti, které se ve speciálních vzdělávacích programech ocitnou, dostat se zpět do hlavního vzdělávacího proudu. Fakt, že raději konvertujeme sociální znevýhodnění do mentálního a pak již děti ponecháme pouze ve speciálních vzdělávacích programech, které silně omezují jejich vzdělanostní a profesní šance, ukazuje, že si naše základní školství a jeho zřizovatelé zatím nevědí se sociálním znevýhodněním rady. Tím také snižujeme šance těchto dětí na sociální a ekonomickou integraci do společnosti a na pracovní trh.

Výsledky ČŠI podporují realizaci některých systémových změn, s kterými již resort školství začíná nebo je nadále zvažuje a váhá nad nimi:

a) Silně a rychle omezit možnost přímého vstupu dětí do speciálních škol „na přání“ rodičů nebo školy bez spolehlivé a klinické diagnózy a bez důkladného „proprání“ dětí v přípravkách respektive v mateřských školkách.

b) Zkvalitnit diagnostiku dětí zejména směrem k odlišení sociálního znevýhodnění od mentálního postižení. Diagnózy by měli dělat kliničtí odborníci nebo alespoň supervizovat práci poraden.

c) Potřebujeme účinné metody překonání a „doplnění“ sociálního znevýhodnění zejména pokud jde o kulturní, jazykovou a informační výbavu dětí, jak před vstupem na ZŠ, tak v jejím průběhu.

d) Potřebujeme zásadně zvýšit inkluzivnost naší základní školy vůči „vracení“ dětí ze speciálních škol mezi běžné žáky a výuku.