Re: co všechno zmůže výchova

já osobně čekám třetí.
Dětem se věnuji, když to chtějí, když mají zájem si hrát sami, jsem ráda, že si sami hrají.. a já si můžu v klidu vypít kafe.
S tříletou dcerkou s ADHD jsem si užila své, věnování se vyžadovala takměr neustále a ještě žádné výsledky nebyly znát.

Já to ale prostě neřeším.
Myslím, že intelekt tím nezničíš.. starší syn má svůj svět a vždy ho měl, nepotřeboval, abych kolem něj skákala - stačilo mu být v mé blízkosti. Sám si pohrál a naučill se spoustu věcí, sám od sebe čte v 7mi letech encyklopedie. Nikdy mu je nikdo nevnucoval. Možná přehnaným skákáním, bych mu je spíš znechutila, nesnese totiž jakýkoliv nátlak.
Co ho zajímá a zajímalo, tak se vždy přišel zeptat.

Dcerce jsem se snažila taky věnovat.. ale ta to bojkotovala řevem.. a hyperaktivitou.. nějaké knížečky.. obrázky.. bla..bla.. to ji vůbec nebralo.

Radši se mnou věšela prádlo a vyndávala nádobí z myčky a vařila :)

Když ji něco zajímá, taky se chodí ptát, teď na čísla a písmenka. narozdíl od syna se uměla brzo obléct.

Přístup jsem k nim ale měla stejnej.. takže si myslím, že pokud nějaké nadání dítě má, objeví se i bez šišlání, skákání a řachtání..