Re: Nepozorní rodiče

Chápu, že se to může stát a chápu jaký to musej být nervy, obzvlášt u takhle maličkých dětí. U takových prcků se mi zatím (ťuk, ťuk, ťuk) nic takového nestalo. Ale stačily mi ty nervy, když k nám na chalupu dorazila pratchýně s tchýní a nemohli jsme najít nejstaršího 6letého syna. Většinou si hrává na svahu za chalupou nebo u potoka, občas vždycky nakouknu jestli tam je a pohoda. Známe babičky, obzvlášt prababičky jak dokážou nacházet tragedie kde nejsou, takže otázky typu kde je, jestli se neztratil, jestli ho nikdo neunesl atd. mě nechávaly chladnou docela dlouho, ale nakonec mě tak vynervovaly, že jsem se šla podívat kde je a on nikde nebyl. Tak jsem začla lítat po chalupě, volala, varovala ho, že to není sranda, jeslti je někde zalezlej, pobíhala po silnici, nakonec už fakt zoufalá... ten blbec byl schovanej v chalupě v pokoji a když jsem tam nakukovala, schoval se ještě víc, neozval se. Moje nervy to nevydržely a dala mu na prdel....... hádejte kdo byl špatnej?? Já, že jsem mu chudáčkovi ublížila Že si s náma všema pohrával už nikdo neřešil, že?

Sojko, hlavně že to dobře dopadlo!!
A je fakt, že to nahlas nevyřčené předávání zodpovědnosti dokáže napáchat hodně škody.