Re: Nepozorní rodiče

Já zažila něco podobného v 7 letech. Jenže já jsem usnula z vyčerpání v chatce nad garáží, z pláče, starší ségra a sestřenka si se mnou nechtěly hrát a sebraly mi prstýnky, které jsem si splétala z barevných drátků. Probudilo mě, jak na mě teta volá, hned jsem se ozvala, a hned jsem se dozvěděla "no počkej, ty dostaneš!". Táta už drandil autem po okolí a všichni už si byli jistí, že mě někdo unesl nebo tak něco. Když se táta vrátil, seřezal mě jak psa, opravdu největší výprask v mém životě a opravdu nezasloužený. Nikdo se mě na nic neptal, nikdo mi nevěřil, nikdo neuznal příčiny a důvody, neomluvil se, že to bylo ze strachu a vzteku. Já si tohle všechno uvědomovala, ale stejně mi to přišlo nespravedlivé, do té doby jsem myslela, že když je někdo DOSPĚLÝ, tak je pomalu DOKONALÝ v tom smyslu, že se nebojí, umí se ovládat atd. Snášela jsem ten výprask a říkala si, že holt v životě to asi nechodí jako v pohádkách... jedna z velkých deziluzí to byla.