Re: Čerstvě zjištěné těhu a komentář kamarádky

Mám kamarádku - podobně citlivou duši, kterou provází různé rány osudu. Nezávidí, jen se uzavírá do sebe a to pěkné se jí v životě špatně hledá. Proto má pocit, že jiným se daří bezpracně a nutí ji to říkat si, Proč zrovna já?!
Mám někdy dost problém nedávat před ní najevo, že jsem spokojená a v pohodě - holt se o to podělím s někým jiným.
Hučet do ní rady, jak se dívat lépe na svět, to je házení hrachu na stěnu...
Nedávno jsem se jí dotkla i tím, že jsme jí poslali pohled ze ZOO...ona se tam hned tak s dítětem nepodívá (není čas ani nálada)

Upřímně řečeno - měla by ses vžít do její kůže. Představ si, že bys byla bez práce, s nemocným synem, připadalo by Ti, že jsi neustále stresovaná a frustrovaná, možná náběh na deprese + pocit viny, že ostatním závidíš jejich bezstarostný život a do toho by kolem Tebe skotačila kamarádka se zdravým dítětem-dětmi, šťastná z těhotenství, ve chvíli, kdy je Ti zle a máš ve špitále strach o dítě a o to, jak to zaplatíš, Ti ona kamarádka volá z úžasné dovolené na horách (to bys považovala za vrchol nevkusu, protože by Ti nedošlo, že ji k tomu vede přátelství, nikoli touha se Tě dotknout...)
Prostě musíš s ní opatrně