Re: Čerstvě zjištěné těhu a komentář kamarádky

Já se tedy té kamarádky vůbec nechci zastávat, člověk by musel znát opravdu ty "jemné" detaily, nunace a tak, pár řádků o jedné nepochopitelné reakci moc nevysvětluje, ale - mě to spíš připadá, že toho má sama dost nad hlavu, tak trošku se v tom plácá, dlouhodobě se jí třeba nedaří a co si budeme povídat, to slabší povahu může tak trošku změnit k nepoznání a v tom negativním slova smyslu. Může závidět, může žárlit, je to vcelku pravděpodobné, nebyla bych ale až tak odmítavá...je to v zásadě pochopitelné. Jestli správné, to je otázka. Patrně ne. Bohužel jsme lidi, se svými klady i chybami. Ona mi prostě přijde jako těžce nešťastná ženská, nespokojená sama se sebou a svým životem. Samořejmě, že ona jediná s tím může něco udělat. Nezastávám se jí, ale chápu. Těžko říct, zda se s ní stýkat dál, asi jo, proč tak radikální řešení. Snad jen malinko změnit postoj k ní, tak nějak se "obrnit", nepouštět si v jistých ohledech moc k tělu, pokecat, pokafovat a jít dál. Třeba nenápadně poradit...aspoň to zkusit. Zatím. Buď se vztah posílí, nebo vyšumí...obé je možné. Psí hlavu té ženě ale netřeba nasazovat. Toť můj názor.