Re: Kamarádka si myslí, že jsem špatná máma

Mišuto, několikrát jsem si článeček přečetla a dost jsem nad ním přemýšlela, pochopila jsem, že dcerka do školky nechodí a je jedináček.
My jsme tu naši starší holčinu měli stejnou, přešlo jí to až po vstupu do školky, kolem tří let, do toho už jsme měli druhou dcerku (věkový rozdíl 2,5 roku) a bylo hodně znát, že už byly prostě dvě a nešlo všechno přizpůsobit jen té starší, musela také něco sama, sama si dojít si hrát, když já se věnovala menší, sama si "vydobít" houpačku, když se chtěla houpat a to ji hodně pomohlo. Do ničeho jsme nenutili - to děláš ty také dobře - zkrátka když něco chtěla "musela" sama.
Jen jediné, co mě na tvém článku zarazilo je to, jak píšeš, že čtyřleté dítě po tobě skáče, když se s někým bavíš, protože chce pozonost a sama si hrát nejde. To si myslím, že už je na to docela velká. A také jak píšeš, že jí hned tak něco nezabaví, nezaujme. A není to tak, že je zvyklá, že ji zabavuješ ty?
Jsi jako každá máma - matka lvice, co hájí své dítě, ale já jsem z toho co ti kamarádka řekla, či napsala nevyčetla, že by ti říkala, že jsi ŠPATNÁ MÁMA, to si ve svém "bolu" tak překládáš ty, spíš ti říká, že bys něco měla dělat jinak.
Každá mince má dvě strany, tak bych bezdětnou kamarádku hned neodsuzovala. Co když si to samé myslí i ta, co má dcerku průbojnou, ale prostě ti to do očí jen takto neřekne?
Toto nemá být vůbec kritika na tebe, jen ses ptala na názor a toto je, jak to z toho tvého popisu cítím já, doufám, že se nebudeš zlobit.