Re: rodinná pospolitost

Tenno, ale jistě, že bývaly spory. Ostatně jako všude. Spory jsou i v manželství, je to tvrdá práce. Když to překonáš, něco tím můžeš získat.
Já jsem byla vždycky proti společnému soužití, babiček jsem si sama moc neužila, sestřenice viděla párkrát za život(už cca 15 let jsem neviděla ani jednu). V 18 jsem se osamostatnila a žila sama. Bylo i dvouleté období, kdy jsem neviděla žádného člena své rodiny.
A pak jsem se přistěhovala vedle tchýně. Chlap zdědil dům, opravili jsme ho - nechtěla jsem utíkat bez boje. Začátky drsný. Ale teď z toho těžím - prarodiče jsou super, já mohu studovat a teď jsem nastoupila na částečný do práce. Nebudou hlídat nijak pravidelně, tchýně ještě pracuje, ale sem tam - jako nouzovka - to bodne. K tomu ty okamžiky, kdy jsou děti vedle u babi, nebo spolu na zahradě - k nezaplacení. Dcera díky tchýni už lyžuje, jezdí na kole, v létě jede s babi na chatu. Příští rok přibalím i syna.