Re: rodinná pospolitost

Není to vůbec idylka . Já idylky moc neumím, jsem docela složitá osobnost. V tomhle mi je celkem líto tchýně, jelikož nepatřím zrovna mezi TOP snachy. Je to celkem práce. Já říkám, že na rodinné vztahy by se mělo studovat. Studovala jsem ledasco a hodně mi toho bylo na prd, tohle by se využilo v praxi celkem dost.
Musí být ale snaha vzájemná. A chuť do toho investovat energii a čas. Já bych nejraději bydlela sama, ale když jsem se sama sebe ptala, jestli bych pak tedy byla spokojená, tak jsem musela uznat, že asi sotva. Představa, že jsem s dětmi doma nonstop a nemám hlídání, je má noční můra. Byli bychom nešťastní všichni, možná by se to podepsalo i na vztahu s partnerem.
Navíc s tchýní nebydlím v jednom domě, tam to bude asi o něčem jiném.
Myslím, že člověk má vytěžit co nejvíc z toho, co má. Tak se snažím. Ty ostatní věci musí spolknout. A hodně sporů je zbytečných. Sama už dávno neřeším blbosti, jako jsem řešila dřív.