Re: Jak se chovají zdravé děti k postiženým?

dovolím si nesouhlasit,že děti líp příjmou vozíčkaře a taky zastávám názor,že to jak se děti chovaj k "odlišným" je z hodně velké části jen následek rodičů a jiných dospělých.mám s tím osobní zkušenost,takže si to troufnu tvrdit.jsem od dceřiných 4let na vozíku a když nastoupila do školy,začlo nám skoro peklo.ve školce to ještě dětičky nevnímali,ale už od první třídy holku psychicky týrali,že má mámu mrzáka atd. a nezlobte se,ale od koho asi takéto slova pochytí ty malé děcka.prostě nemůžu pochopit dospělé,co si neumí rozumně promluvit s dětmi aže se to děje,jsem byla svědkem né jednou,když dítě na mě ukazovalo a matka místo aby mu normálně odpověděla například ve smyslu,že třeba mě bolí nohy,co asi jinak říct tak 4letému capartu,že,tak mu pleskne a fuj,to se nedělá,to je teda perfekt výchova a pak si ty děti nemaj myslet,že postižení nejsou nějaký odpad.neříkám,že to dělaj všichni,ale jestli v průměru z deseti maminek dvě slušně dítěti řekly,že paní bolí nožičky,či jinou odpověd,co dokáže pochopit malé dítě,tak to je opravdu moc.