Platonická láska

Byly jste někdy platonicky zamilované?

Moje první platonická láska nedošla nikdy naplnění pro mé morální zásady,
dotyčný byl ženatý. Co mě vyléčilo? Sejde z očí, sejde z mysli.. a taky jinej mužskej..

Moje druhá platonická láska, byla také krásná a intenzivní.. po čase naplnění došla, ale musím napsat, že - viděno zpětným pohledem v tomto případě platonická etapa byla lepčejší.

Pak už sem se zamilovávala "jen" opravdově. Když se ohlížím zpátky, ráda si vzpomenu, ač ty silné city je to dávno pryč. Možná je to i tím, že teď se cítím ve vztahu docela spokojená, takže nemám pocit nenaplnění, nemám potřebu utíkat ke vzpomínkám, ba trošku ve mně hlodají myšlenky, proč právě k těmto pánům byly mé city tak intenzivní.. a musím přiznat, že "platoničnost" má něco do sebe. Ale "existuje" dnes ještě něco takového?

Předem se omlouvám, trochu nestíhám, nevím, kdy se dostanu k případným reakcím, zvědavá jsem.