Re: Platonická láska

Ve mne je moc platonickych lasek. Postupne ubivaji . Ma prvni platonicka laska ze druhe tridy byl krasny kluk, nyni je to nekdo, kdo o sebe nedba ani dusevne, ani fyzicky, tak uz me to pustilo . Pred par lety jsem byla blazen do kolegy z prace, zenateho. Kdyz jsem to uz nedokazala unest, poslala jsem mu sms - doted si vzpominam, co "Denne videt ta Vase ocka zpusobi, ze po páté (to byla v praci padla) touzim po Vas jak mlsna kocka. Tak kam tak ksakru spechate?" On na to napsal, ze nikam nespecha.. Pak se me dotykal a libal, vzhledem k tomu, ze tu neco pro me moralniho neklapalo, zarazila jsem to. Po par letech jsme byli na kafi, pak byl vecer a pak zas "neco", tedy "vsechno" chtel. Ale me to uz preslo, , tak nebylo vubec nic.
Nyni platonicky miluji uz 5 let tez jednoho muze z prace. Byla jsem do nej blazen od prvni chvile. Kdyz se i on zadival do me, vubec me uz nenapadlo, ze by to nemelo byt platonicke, uz jsem se umela topit v te sve lasce, uz jsem byla vystrasena az na pudu. Zajem mu vydrzel velmi dlouho, ale take jen platonicky. Dival se na me touzebne, přímo, pohled byl plný něčeho, ze ani nevim ceho Pak ho to tak nejak postupne asi otravilo, i me, ale porad ho miluji, jen uz nemam silu mit v ocich plaminky touhy a lasky . Pred tydnem - jeho dovolenou - neco pracovniho resil, sla jsem kolem, opet jeho oci spise vágní, mozna az lhostejne, ale olizoval si jazykem ret..a ja na to civela a on si toho musel byt vedom. A neprestal. Fakt bych uz do toho sla . I platonicka laska se unavi, kdyz neprichazi konec v zadne podobe.