Re: Jak vysvětlit partnerovi, že se prostě musí zapojit i do ženských prací

Zdravím vás ve spolek, já jsem ten flákač a rád bych nabídnul i pohled z mé strany. Komunikace po telefonu či z očí do očí se zvrhne poměrně rychle do hysterycké scény.
A proto vítám tento netradiční způsob.

Můj denní režim:
6:40 vstávám vyčistím zuby
6:50 zbudím malou, oblékneme ..
7:10 dávám malou k sousedce ..
dojíždím do druhého města autem v práci bývam v 7:45-8:00
16:30 končím a jdu do druhé práce kde končím v 18:00
18:30-45 jsem doma. Pokud je potřeba něco sehnat nebo nakoupit přijedu ještě dýl.
Doma mě přivítá usměvavé dítě a nasraná maminka. Malá má radost a tak se sní přivýtam hned mě chce ukázat všechno co ma v pokojíku, piští radostí.
Do toho mi maminka cpe, co všechno udělala. Omlouvám se, ale nemám z práce mozek na šrot a když se na mě obě snesou muže mi hlava prasknout.
Snažím se mamince vysvětlit, že mě zrovna až tak nezajímá co všechno doma uklidila, udělala. Malá nechápe, že když se dva dospělí baví, že přes dětský křik není moc slyšet.
To máme hned 19:30 a malou se snažím nacpat do vany a umít.
19:50 máma malou usiší oblékne, já udělám mléko i na ráno.
cca 20:30-45 naženem malou spát(uspává ji pouze máma).
Uklidím hračky po obyváku
21:15 mamka přijde a začnem se se hádat jakto, že nejsou ještě přidělaný další poličky. Jakto, že jsem ještě nezapojil to či ono.
22h je pro mě krytický, usínám v sedě nebo už nic nevidim nereaguju.


-"žena má doma udělat pohodu, ty uvař, ty jsi ženská, já tu nebudu pořád makat, zatímco ty sedíš na netu (dovolila jsem si po celém dni sednout na 5 minut k netu, v práci k němu nemám přístup)."
Toto vzniklo při sobotním rodinném obědě ve 3ch, kdy jsme dojedli polévku a drahá polovička si místo "dodelání, podávání" druhého jídla si sedla k PC. Vadil mě především fakt, naprosto rozbouraného oběda, kdy si sedne k PC a čeká, že mlčky beze slova "dodělám, podám" druhý chod.
Co jsem pak řek v afektu je popsáno víše, za což jsem se omluvil.

- "No tak ať si teda nakupuje a vaří sám, ne? Evidentně to potřebuje víc než ty, ale na tebe to hází."
Rád bych měl o víkendu teplý oběd. Po-Pá si koupím něco v supermarketu nebo si zajdu do vegetariánské restaurace.
Mamka mi vyčítá, že za jídlo moc utrácím, že to je drahé. Pokud řeknu, že jsem byl v restauraci, tak je scéna.
K večeři se nějak odbydu a přes týden mamka nevaří, nevadí mi to.
Jídlo z domova nemám (kromě toho co zbyde z neděle ) a k jídlu si v práci taky nemůžu nic koupit ;-(. Což mi dost vadí.

- "On si vymýšlí, že nebude jíst to a to? Kolik mu je? 3 roky? Nenech se takto drtit, to je hrůza. "
Kdo chodil do družiny (+Bezlepkova dieta, kterou jsem v te době nemohl držet) má též své oblíbené jídla po, kterých to, díky vychovatelům co ho nutili to sníst za každou cenu, vrhnul.
Rajská s kolínkama, koprovka s knedlíkem, špenát s bramborovým knedlem, mlékovou polévku, boršť ...
Kromě spenátu jsem zatím vše co mamka udělala snědl. Ano za ty roky stravování po supermarketech jsem si udělal dost špatný návyky.

- První služka na domácnost neměla taky moc času, ředitelka co chodí domů pozdě. Byl jsem zvyklí o víkendu vyluksovat, vynýst odpadky a uvařit, zbytek dělala ona.
Opustil jsem jí, protože nechtěla nikdy mít děti.

- Máme myčku s kterou si rozumím, ale praní prádla opravdu nezvládám (to opravdu nechci dělat). Nemám problém vyluksovat.
Co se týče množství mého prádla, tak ponožky a slipy 1x denně, tryčko 1x za 2dny, kalhoty 1x týdně.

- Z mamky se stala hádává, ženská co na mě štěká a uráží mě stejně tak jako já ji, protože mě už došli nervy a nehodlám na sobě nechat štípat dříví.
Pokud se to nezlepší, k mamce mě v podstatě žádné pouto nedrží, prosím neberte mě za toto pak za slovo (v podstatě má málá otce jinde).

- Vždycky mě dost naštvě věta "Budeš dělat co je potřeba nebo ....". Chci v tom případě rozpis prací co je potřeba dělat a pak se spolu dohodnout.(zatim neexistuje, nebyl čas)
Nebudu dělat doma věci na písknutí toho mám v práci až až. Na jízlivé rozkazy schválně nereaguju.
Vytáčí mě, když mi dá příkaz v pondělí, že mám udělat poličku (2h vrtaání, řezání, montování) a v pátek se semnou pohádá, že to nemám hotové.
Ano na poličku nezbyl čas už 5 týdnů. Ale vrtat v paneláku po tom co malá šla spát to není možné. Při našem režimu je práce Po-Pá dost nereálná.

Mám rád svůj klid a nejsem uplně hodnej manžel, ale každá věc má dvě strany a pravda je vždycky trošku jiná.