já jsem ten flákač

Dawdly:
Hele, vadilo ti, že jedna ženská nechtěla dítě.
Fajn, máš druhou, která ho už má.
To, co to znamená mít dítě, si člověk nedokáže představit dokud do toho nespadne.
To, co to znamená mít dítě a začít pracovat taky nikdo neví, dokud si to nezkusí.
Jakákoli jiná ženská s dítětem by se patrně chovala v podobné situaci podobně- což je vidět na tom, jak tu ostatní radí.

Je to záhul pro všechny- a tím myslím nejen tu rodinu, ale v podstatě všechny svoje známé.
jsou prostě životní situace, které se nedají zvládat extra v klidu a s úsměvem- ale většina lidí je tak nějak "přežije".
Buďto to zvládnou a pak je líp
Nebo to nezvládnou- a utečou a doufají, že s někým jiným se tohle nebude opakovat. Jenže ono se to často opakuje, protože život dospělých není jen procházka růžovou zahrádkou

Takže rozumné je neurážet se, nebrat si problémy osobně
- a pokusit se řešit jejich podstatu, nikoli svou nelibost.

Udělat si čas na to rozepsat práce které je potřeba v domácnosti udělat - a rozepsat kdo co z toho bude dělat- zabere půl hoďky?
Domluvit se na určitých pravidlech- muž po příchodu z práce má půlhoďku "hájení" kdy se na něj nesypou problémy-(ani partner ani dítě)
a ženská má po nedělním obedě, hoďku pro sebe, kdy se partner stará o dítě a ona má čas sama na sebe-
to se snad dá domluvit, ne?
Leccos se dá zvládnout když si člověk ujasní CO a JAK chce dělat.
Horší je to, když tohle ujasněné nemá a v časovém stresu hrne před sebou problémy jako bagr.Pak se většinou zlomí žíce :-P

A hlavně člověk musí mít ujasněné priority-
chce žít sám a "v klidu"
nebo chce být s někým, koho má rád?