Re: Jít za láskou nebo zůstat u jistoty?

Vašeho názoru si moc cením. Víte, já jsem celý život musela bojovat. Jak jsem řekla, tak nemám v čechách rodinu a od 18 jsem musela žít sama. Pracovala jsem v nemocnici (u lidí v opravdu těžkých stavech a často i před smrtí rakovinou - viděla jsem toho hodně, a některé věci nezapomenu, protože taky nechci). Pracovala jsem jako uklízečka a pracovala jsem jako kosmetička. Pravda je, že současná situace není správná vůči mému manželovi. To máta pravdu, ale prostě nedokážu jen tak odejít. Už mi není 18 jako když jsem poprvé začala pracovat na sebe. Už mi je 30, chtěla bych mít děti, ale bojím se prostě odejít. Nemohu říci manželovi, že chci nový život, ne protože bych se ho bála, to ne, ale protože si ho vážím.
Kluk kterého miluji žije v Dánsku.

Asi nejvíc se bojím zklamání, pravda je, že vzdálenost mezi námi je velká a že spojení myslí je něco jiného než praktický život, ale prostě jsem na nikoho nemusela tak myslet jako na něho. Vím, že on na mě taky myslí - kdybyste znali dopisy a slyšely naše hovory přes Skype, asi byste lépe chápali. ALe na druhou stranu takto alespoň můžete říct váš názor objektivněji.

Mám poslední otázku. Co by podle vás měl tento kluk udělat aby vás přesvědčil, že to všechno není jen iluze. Co by musel udělat aby vás přesvědčil, že jít do Dánska je správné řešení.

Děkuji