Re: Jít za láskou nebo zůstat u jistoty?

máte sice manželství, ale jinak mi to přijde celkově jako přechozený vztah, který je letitý a nepřešel včas na "vyšší level" - tj. neposunulo se to k pořízení dětí a závazkům

takže ted máš "cukání", protože už nemáš ty růžové brýle jako ze začátku, ze vztahu se stala nudná rutina...a to je přesně ta pravá půda proto, aby se objevil nějaký "pan nový úžasný"

Možná si myslíš, že je váš nový vztah "jiný a osudový", ale možná vůbec nejste žádná výjimka. Podobných příběhů, kdy původní vztah je už trochu vyčpělý /ale v zásadě ne špatný, partneři se už třeba mají "jen rádi, nemilují se"/, je docela dost - po tolika letech. Mladík tě okouzluje svými ideály...novostí...souzněním duší

No nevím i když tvrdíš, že je rodinný typ, mě přijde, že si stejně rodinu v dohledné době nehodlá založit, protože prostě pro to nebude mít podmínky...no napadá mi film Bílá masajka...přítel je sice v Dánsku, ale asi není Dán, že?

Nevím, každý svého štěstí strůjce, ale jestli si nenamlouváš něco, co není. Nehledě k tomu, že on dává přednost jiným věcem než tobě...je mu 24, on se ještě bude hodně měnit a vyvíjet, na rozdíl od tebe. Za chvíli po ukončení studia můžete být každý úplně "jinde" - duševně.

Jako v tvém případě - bych asi volila tu jistotu - ale to je na tobě. Možná jsi jen moc velká romantička a od vztahů čekáš neustálé souznění duší. Ale abys spíš jako romantička naivně nepadla na hubu. Přítel má romantickou auru, je to "vysoce morální člověk", ale zatím jsou to jen teorie, nic to nevypovídá o tom, jak by se reálně choval mít rodinu. Kdežto u svého současného partnera už tohle víš.

Nový přítel je víc než co jiného dobrodružství s nejistým výsledkem.