Twído:
Jestli má cenu zachraňovat?
Hele, žiješ v tom 17 let- jsi si jistá, že si opravdu uvědomuješ, co ti ten vztah poskytuje za klady a co bys ztratila, když ho rozbiješ?
Jsi si jistá, že zápory jsou neřešitelné?
Myslím že manželská poradna by pomohla-
pokud chceš dítěti rozbít celkem fungující rodinu, tak by sis měla být opravdu jistá, že to opravdu jinak nejde. Ne si jen říkat " tohle není ono".
A myslím, že submisivního chlapa do té poradny máš velkou šanci dokopat :-P.
Je nám oběma podobně- takže ti můžu z vlastní zkušenosti říct, že najít si někoho, kdo by byl kvalitní, je v našem věku zatraceně těžké. Daleko větší je pravděpodobnost, že zůstaneš sama, nebo najdeš něco horšího, než je nesobecký,spolehlivý, hodný (byť slabošský a málo ambiciózní chlap), kterého máš doma.
Takže bacha, abys nedopadla tak, že místo spokojeného dítěte, nulového sexu a dobré pomoci v domácnosti budeš mít dítě zhroucené, sex příležitostně a mizerný a ještě finanční a organizační problémy

Ještě jednu věc máme společnou- taky jsem opustila mužského, protože nechtěl sex. Ale neměla jsem s ním dítě.
A chápu pocity, které vůči svému muži cítíš- nenávist že tě dostává do takovýchhle dilemat, nízké sebevědomí z toho, že radši předstírá spánek,než by měl s tebou sex, pocit, že máš kouli na noze, že žiješ jako by ti bylo o dvacet víc, než skutečně je. Znechucení nad tím, že je to jen kvůli tomu, že někdo, kdo by měl být partner nechce komunikovat, nebo se kvůli tobě snažit.
Nedá se radi co máš nebo nemáš udělat, svou situaci znáš nejlíp ty sama-
ale za sebe bych radila, aby sis všechno velmi dobře rozmyslela,
skutečně využila všechny možnosti jak situaci změnit, než se rozhodneš k něčemu radikálnímu,
zvážila, jestli to neřešit milencem a nepočkat s rozchodem až bude dítěti 18.