Re: Vyhořelý vztah - má cenu to zachraňovat?

Mě fascinuje, jak v tom máte všechny jasno...ale když to řeknu na plná ústa, chtěly byste "si jí doživotně samy honit"? Třeba zakladatelka nemá povahu na milence, jako byste to udělaly mnohé z vás. Jistě, bylo by to pohodlnější řešení - byl by sex, nemusela by se kvůli tomu přetahovat s manželem a řešit něco, co on ani řešit nechce...a dostalo by se jí i projevů mužnosti a obdivu směrem k ní. Pak by jí možná truhlík, co zatímco ona doma sexuje, on vyleští okna, vyhovoval.

Ale třeba na takovéhle postranní chování fakt nemá povahu. Prostě se možná snažila něco řešit, ale muž to nejspíš ze své ješitnosti řešit nejde. Takových chlapů, co si myslí, že když problém budou ignorovat, tak on zmízí, je víc než dost.

A jinak - těžko říct, jestli si ho už brala jako "submísívního typa", nebo se on jím časem stal a neúměrně se to vyhrotilo. Ono je nejhorší, když se partner jeví ze začátku jinak, člověk myslí, že ví, co čeho jde...a najednou po nějaké době zjistí, že se spletl a partner je úplně jiný...nebo se diametrálně změnil.

Radit jí, aby založila firmu a realizovala se tam...to je asi úplně mimo mísu, protože zakladatelka se zjevně na profesním poli realizuje víc než dost, když nosí většinu peněz...on ten problém bude o hodně složitější.

Nebudu jí říkat, že se má rozvést, její případ je hodně složitý...právě proto, že rozvodem ona i hodně ztratí...a perspektivy jsou dost nejisté. Možná najde dobrého partnera, možná ne.
Ono by to chtělo vědět i víc - jestli se vůbec k ní nějak projevuje - něžností, sexuálností bez koitu...nebo jestli je pro něj jen jakýsi spotřebič do domácnosti.
Jestli kromě toho, že muž uklízí, s ní taky něco duševně sdílí, jestli v něm cítí oporu, může se mu svěřit.
Pomoc doma je dobrá věc, ale není to všechno.