Manžel a jeho děti

V poslední době si už opravdu nevím rady, svůj problém nemám komu říct a tak bych se chtěla svěřit a požádat o radu a docela ráda si přečtu názory, ať jsou jakékoliv....
Našla jsem si přítele, po necelém dvouletém vztahu jsme se vzali. Já mám jedno dítě 3roky, manžel děti dvě 9 a 12 let, to starší ve své péči a momentálně spolu čekáme další přírůstek. Bydlíme v rodinné domku, který patří manželově matce, tudíž s námi také bydlí, nutno podotknout, že "babička" má svoje patro a my též, jen vchod je společný....
Takže do vztahu jsem šla s tím, že konečně vytvořím rodinu, jeho děti jsem měla ráda,zařizovala jsem různé výlety, jezdili jsem na dovolené(na což jeho děti nebyly zvyklé)neustále jsem něco podnikali, vařila jsem jim co chtěli (nebyli zvyklí jíst cokoliv), uklízela po nich, o prázdninách jsem se o ně starala pouze já(manžel dlouho v práci), s jeho klukem jsem se učila den co den (za pololetí ve 4.tř to ze samých trojek dotáhl na vyznamenání), vozila jsem ho donekonečna na jeho tréninky, víkend co víkend jsem s nimi trávila na jeho fotbal. zápasech atd....Děti respekt. jeho syn je jiný, nemá kamarády, neumí se sám zabavit, ve škole problémy se šikanou neustále potřebuje tatínka za zadkem ani koukat na tv neumí sám.Je velmi rozmazlený a nemá absolutně žádnou úctu k dospělému, natož ke mě. V synovi se vidí, protože hraje fotbal na vyšší úrovni, což manžel sám nikdy nemohl, takže vlastně syna neustále brání a všichni mu ubližujou. Do toho samozřejmě babička, která nerespektuje naše soukromí a za vnuka by dýchala, takže se oni dva(manžel a babička) vlastně neustále točí jen kolem kluka. V poslední době to už fakt nemůžu vydýchat, když je jeho syn doma, tak se na mě manžel ani nepodívá, natož aby se mnou promluvit, protože mu babička neustále předhazuje jak se o syna nestará a jak dává přednost jen mě. Je mi strašně líto postoj manžela, to přehlížení a nustálá křívda, už nevím jak se mám k nim chovat.V poslední době to dospělo tak daleko, že syn lehává večer co večer s tatínkem do naší postele a kouká na tv, dokud ho to neomrzí,takže já sedím v kuchyni na židli a čekám,až mi uvolní moji postela já si můžu jít lehnout. Nemusím ani podotýkat, že o mého syna nemá nikdo ani nejmenší zájem, podle manželovo poslendích slov je můj syn rozmazlený a já dělám jen to, co syn chce....tak fakt nevím co si mám už myslet. Dokonce jsem jeden čas věřila i tomu, že jeho syn je normální a skákala jsem jak oni chtěli a na mé dítě jsem přitlačila, protože jsem si vážně už nevěděla rady. Naštěstí mě několik lidí ujistilo o tom, že mé dítě je úplně normální, hodné a poslušné a že je to právě naopak...
Prosím o vaše názory, manželství chci zachránit, nechci být matka samoživitelka, dvě děti a každé jiného otce...