Re: Manžel a jeho děti

to, že si vezmeš někoho za manžela, neznamená, že se staneš citovou, morální, ani materiální matkou nějakému dalšímu dítěti. pakliže ses o to snažila a bereš to jako samozřejmé, pak ti zlatit ruce a tudíž stejnou zainteresovanost požaduj od manžela.... já vím, tohle je tvrďárna, která nikde nefunguje, protože chlapům se v tomhle ustupuje, obzvlášť jak jde o syny. takže - ano, počkala bych do vyššího stupně těhpotenství a pak začala ložnici tvrdě vyžadovat, klidně tomu říkej citové vydírání - nosím tvoje děťátko a zmáhá mě to, přece bys mě nenechal někde sedět a čekat. po narození to samé s péčí o dítě - podívej, tovje děťátko, pomazli se, pochovej, ne, ty počkej, tatínek chová svoje děťátko. prostě jak oni, tak ty. tchýně bude snad brojit proti dítěti, který je vlastní? a ty se mezitím věnuj svýmu dítěti, myslím, že první 3-4 měsíce po porodu ukážou, jak dál. že jsem skeptik? jo, to sem, ale třeba je manžel zázračnej a nakonec mu to dojde. pokud začneš řešit už teď ve smyslu: miláčku, musíme si promluvit, tak je průšvih