Re: Soudně určený styk a tréninky

Já Ti rozumím, ale můj přítel si třeba také mohl stěžovat, že si dceru vůbec neužil, když byl zrovna ve škole. A exka by mohla říct, no to je Tvůj problém, že chodíš do školy. Mimochodem do školy chodí proto, aby mohl dělat práci, kterou dělá, ale to je taky jeho problém.

Nebo jeho problém, že jede na dovolenou. Přičemž ona těžko snášela i fakt, že jsme si na tu dovolenou vydělali, ale když chtěl vzít dceru /platit by to nemusela/, tak to zakázala. Záleží, z jaké strany se na to člověk podívá.
Jsme všichni jenom lidé. Každopádně v rozumné společnosti by se měli dva lidé být schopni domluvit na jednom termínu.-) kompromisem, ale jak jsem seznala, v některých případech to nejde.-)
Každopádně Ti přeju pevné nervy, vím, jak je to složité a někdy obtížné. Ale nechala bych synka, ať si vztah k tátovi vytváří sám a nezasahovala bych do něj.
Já taky nechodím a neříkám holce, že její máma nám dělala scény, že na ní, na svou dceru, absolutně kašle, ať si svůj vztah s mámou vytváří sama.
Vzhledem k tomu, že má zřejmě vyšší iq než maminka a chápe už některé věci, může být v pubertě, do které vstoupila, hodně kritická.
Ale to je jejich věc. Je to její máma, přestože jí trápí a trápila nedostatečným přísunem jídla, přestože jí v podstatě pošlapala duši, vydírala a kde co.
Ta holka je už nešťastná teď, ale je to její máma. Ona si to musí v hlavě srovnat, já jí to rovnat, ani přítel, nemůžeme.
A to samé platí i pro Tvého syna.
Pokud nemá Tvůj bývalý ve své podstatě svého syna rád, což snad tak není, tak pak samozřejmě největší průšvih je, když to jednou to dítě zjistí. Já si to u své mámy uvědomila, až jako dospělá a říkám, že mi z toho bylo špatně.
Ale už jsem se z toho trochu otřepala.