Re: Tatínek na hraní

Případ
"Otec ho určitě rád má, ale je to sobec. Když jsme byli spolu chodil domu v noci ať už z práce nebo z hospody, byl tatínek na hraní a to jen o víkendech.Teď když vidí, že můj novej přítel si s malym moc rozumí, strašně žárlí a samozřejmě se bojí, že o něj příjde. Proto s nim chce být co nejvíc to chápu, ale pak s nim ani sám neni, takže ho spíš chce jen proto aby nebyl s náma!"
je bohužel dost častý - bohužel i ten opačný, kdy o dítě strašně usiluje "matka" jen proto, aby se otci pomstila, nebyla sama apod.

Já z vlastní zkušenosti doporučuju (sama jsem případ č. 1 = otec sobec, já vstřícná matka, mající na paměti především zájem dítěte) se nad všechny ty nespravedlnosti POVZNÉST (jasně, pořád mluvíme o NORMÁLNÍM stavu, tj. otec je "normální" ve smyslu není úchyl, opilec apod.) a říci si - ano, otec je dnes takový a makový , nicméně pořád je to OTEC NAŠEHO SPOLEČNÉHO DÍTĚTE. V době, kdy jsem s ním zplodila dítě, jsem tak učinila bez informací, které mám o něm dnes (tj. tehdy v dobré víře ), čili za to "nemůžu" (jak se mi občas snaží někdo "moudrý" pocit viny podsunout). Vzít narození dítěte zpět už také nemůžu . Otec se nezmění (nebo minimálně na to nemůžu spoléhat), jediné, co můžu udělat je, snažit se kompenzovat ty nedostatky dítěti JÁ. (A nebo se můžu přece stejně svobodně rozhodnout být také sobec a nechat si třeba dítě odebrat sociálními pracovnicemi , protože si s ním oba budeme jen občas hrát a nikdo z nás mu nebude vařit, prát a psát s ním úkoly. ) Ať už se rozhodnu pro jakoukoliv variantu (hádejte, pro co jsem se rozhodla já ), pořád to bude MOJE SVOBODNÉ ROZHODNUTÍ, které mě bude určitým způsobem CHARAKTERIZOVAT. Je nesmysl chtít po ex, aby se PO ROZVODU choval líp než před ním (proto jsme ho přece opustily ). A z pohledu dítěte je fakt lepší "liknavý" než žádný otec. Mimochodem, i matka v očích dítěte vypadá líp, když mu otce "nutí", než když mu ho "bere".