Re: Příběhy života

Tento příběh není tak silný jako ten Tvůj, ale mi se líbí:-D


ONA byla vdaná (hodně mladá), ale manželství bylo před rozvodem, už 5 měsíců žili odděleně. Truchlila a nežila. Brácha JI přemlouval, ať začne zase žít a jede na chalupu k jeho kamarádce s bandou zapařit. Přemluvil JI až v den odjezdu, jela s nechutí. Tam byl ON - z města vzdáleného 400 km. Byl tam náhodou - šel takhle městem a v projíždějící tramvaji uviděl kámošku, kývli na sebe, že se sejdou na další zastávce. Přemluvila HO, ať jede s ní na chalupu k její kamarádce. Tam se sešli. Večer se dali do řeči a přeskočila jiskra. Čtyři měsíce se střídali v návštěvách, jenže ONA věděla, že ON nechce vážný vztah, nikdy nechce děti, a že z jeho města nikdy neodejde. Když cítila, že do toho moc začíná investovat city, tak to raději chtěla skončit, ON ji předběhl, cítil to stejně. Dál si tak 5x ročně napsali mail, sem tam zavolali, občas se viděli, když přijel do jejího města něco vyřizovat. ONA potkala jiného, začala s ním žít, pak se vzali. Ale ani toto manželství neklapalo, z manžela se vyklubal násilník a despota. Potřebovala to s někým probrat. Napadl ji ON. Napsala mu, začali spolu řešit její problémy, hodně ji držel nad vodou. Až jednou asi po dvou měsících napsal, že už nemůže zachraňovat její manželství, když by v podstatě chtěl, aby skončilo. Přehodnotil celý svůj život - byl ochotný odejít do jejího města, chtěl se oženit, mít děti...s NÍ. Během týdne se sešli, za další týden zase, pak vyhodila toho tyrana ze svého bytu, dala žádost o rozvod. Za necelé tři měsíce ON pustil svůj pronájem a nastěhoval se k ní...po roce a půl společného bydlení se jim narodila holčička, pak se vzali, postavili si dům, narodila se jim druhá holčička a.....příští měsíc to bude jedenáct let, co jsme se s manželem poprvé setkali u naší, teď už společné, kamarádky na chalupě:-D