Re: Snachy a tchýně na válečném poli

Já osobně nemám s tchýní vztah prakticky žádný. Vidím ji tak jednou za měsíc na návštěvě, celou dobu si stěžuje a neposlouchám to. Děti tam nic nesmí, ale už jsem si zvykla. V podstatě je mi jí líto co za celý život musela prožít a co prožívá.
Myslím si, že špatné vztahy mezi tchýní a snachou jsou dány žárlivostí. Žárlivostí na syna a manžela. Tchýně přišla o synáčka a snacha si zase myslí, že syn je mamánek (často je). Vidím to u našich ). Brácha má švagrovou hrozně rád (je to snad jediné dobré manželství co znám), ale stejně se ty dvě (mamka a švagrová pořád o něco třou). Mamka nabízí bráchovi jídlo, pomoc, švagrová odmítá. Švagrová si navíc s našima tyká a chová se k nim buď jako ke své matce nebo ke služce, což mamka těžko nese. Jenže nic neřekne a vyslechnu si to já :-(. Přiznám se, že já už toho mám plný zuby. Takže vztah já x švagrová taky nic moc :-(. Jenže to je dáno částečně i něčím jiným (všechno dělám špatně ). Je zajímavý, že bratr předtím chodil s jinou holkou a tu jsme měli všichni rádi, i mamka. Jo, a já předchozí potenciální tchýni nesnášela . Opravdu měla moc majetnický vztah ke svým synům. Je to prostě o žárlivosti, to vztah hrozně naruší, pak už to jede a není to téměř možné napravit. Prostě to co tolerujeme u partnera, protože ho máme rádi, to netolerujeme u soka (tchýně), i když si jsme vědomi, že jablko nepadá daleko od stromu.